Když pod rukama roste život

INDUSTRIAL UPCYCLING, kterým se zabývám, dává druhý život výrobkům, které již dosloužily, často jsou to takové, které ještě ani sloužit nezačaly a již byly určeny k zániku. V továrnách se jim říká OBSOLETE, či OLD INVENTORY, nebo PRODUCTION SURPLUS, česky bychom řekli přebytky.

K práci s nimi se dostávám pravidelně.

Pracuji totiž s nimi a snažím se o to, aby lidé, pro které tyto přebytky byly jen a pouze odpadem, začali v nich vidět něco jiného. Objevili v nich krásu, či funkci, kterou nečekali.

Věděli jste například, že na vaku z knoflíků se pohodlně sedí? Či že podložka pod myš naplněná těmi samými knoflíky nejen že pomůže prevenci bolesti zápěstí, ale i bude příjemně masírovat? Já o tom neměl ani páru, dokud jsem to nevyzkoušel na vlastní kůži.

K výrobkům, které rád svýma rukama přivádím na svět však nepatří jen ty, kde je původní výrobek schován, naopak. Zatím převažovali ty, které jej ukazovali, a to ať přímo, či nepřímo. Díky šikovným rukám a nápadům, se však z přebytků začínají stávat výrobky, kterými se jejich majitel, či majitelka budou chlubit.

Autor tohoto stolu Alan Liu ze studia MOBELLIO se stal vítězem RED DOT DESIGN AWARD 2018

Budou totiž jediní na světě, který ten, či onen budou míti na krku, na klopě, zápěstí, či na kabátu, nebo saku. Budou jediní, kterým hodiny budou tikat v podobě jejich bližních, či lidí, které obdivují.

Já dnes například vyráběl šperky a za materiál mi posloužili knoflíky a spolu s nimi i FESTNIT, která patřila k prvním úspěšně realizovaným projektům a produktům uvedeným na trh.

První, kterým byl mohutný náhrdelník jsem nazval šest barev duhy. Možná, že se Vám to bude znát moc, nebo málo. To možná proto, že Vám v něm něco schází, nebo Vám něco přebývá. Je to jako v životě, kde v okamžicích štěstí, zjistíme, že nám ještě něco schází a bude-li nám něco scházet je možné, že přijdeme na to, že nám toho na druhou stranu tolik přebývá, že nevíme jak a kdy jsme se stali nešťastnými, když toho máme tolik.

Po hodině práce, kdy jsem zkoumal vzory, tvary a způsoby spojení jsem začal tvořit prezentaci dalšího projektu na který čeká klient.

Po několika zhotovených stránkách jsem v rámci metody CORE TASK MANAGEMENT, jal tvořit výrobek druhý. Stejné materiály, jen jiné velkosti a tvary. Vínový knoflík střídal transparentní knoflíček a na svět začal hledět náramek ne nepodobný náhrdelníku, který sám nosím kolem krku. Jméno ještě nemá, ale věřím, že brzy bude nalezeno.

Možná, že se ptáte, proč dávám svým výrobkům jména.

Je to proto, že nechci, aby světem cestovali bezejmenné. Vkládám do nich svou lásku a Fantazii a zaslouží si proto i jméno.

Možná na rozdíl od mnohých, kterým jméno neschází, za to však láska a fantazie.

Zůstaly jen kupecké počty.

To je moje, To je taky moje a to tvoje, to bude jednou taky moje

Běda těm, kdo je naruší.

Fantazie patří na do pohádek, ne do života, tak ji tam netahejte. Peníze je to, co se počítá a budou-li doma televize dvě, či tři bude to pořád lepší než jedna. A myčka, myčka by nebyla?

Obklopeni věcmi chceme stále více věcí.

Na jahody do supermarketu, na houby to toho hyper a pro lidské štěstí pro to je zbytečné chodit. Stačí se přihlásit na internet, tam ho je spoustu a když to nepomůže, tak do někoho kopnout, či mu podrazit nohu, to Vám totiž vždycky zvedne náladu.

Tak do toho.

P.S. nebo můžete přijet za mnou a budeme vyrábět. Co, záleží jen na Vás samotných.

P,P.S víte co se stalo s původními sedadly?

Komentáře
  • Kategorie
  • Můj blog

    Formulář