Když v úterý je pátek

Tak tu máme zase pátek. Pohlédnete do kalendáře, poklepete si na čelo a řeknete „NO JO RADA“, a při tom všem zapomenete, že je vlastně úterý. Tak přesně tak jsou nastavena pravidla hry, o které jsem informoval v předminulém týdnu.

Přesně tak však funguje nejen hra OLAF – BYLO NEBYLO (zvažuje se přejmenování na OLAF SORRY AKO), ale i media, která nám předkládají pravdu ve znění definovaném majitelem, či investorem. Zatímco v minulosti bylo cílem medií, přinášet informace z pohledu nezávislého pozorovatele, vyvinula se ve zdroj závislý na rozhodnutí shora.

Ta tuzemská ukázala, jak rychle se vyvíjet dokáží, a po vzoru z východu, mění jednu skutečnost na jinou a připomínají tak tisk, který si pamatuji ze svého mládí. Tisk v němž jsem se každý rok dočetl, že nebýt osvoboditelů ze Sovětského svazu roztrhali by naši krásnou zemi v roce 1968 imperialisté, opírající se o zatuchlou inteligenci.

Tyto řádky vznikají 5.1.2018, tedy týden před prvním kolem prezidentstkých voleb a media jsou plná informací o tom, kdo vyhrál. Zajímavá je skutečnost, že všichni se shodnou na tom, že někdo vyhraje (minimálně první kolo), ale každé medium dle vlastníka a zájmu investorů ukazuje na základě průzkumů veřejnosti, které často provádí jedna a ta samá „nezávislá“ společnost, jiný výsledek.

Zatímco noviny iDNES pana Přednosty mají za jasného stávajícího prezidenta, je pro konkurenční iHNED jasným vítězem pan Drahoš. Na E15 se ozývá, že by pan Topolánek a u sociálních medií záleží na tom, do které skupiny se podíváte.

Výzkumům renomovaných medií věřím stejně jako tomu, že se mně v dalších 46 letech některý z tázajících zeptá na můj vlastní názor.

Mediálním domům věřím stejně jako jejich svobodě slova

A na internetu jsem opatrnější než Someliér před krabicí krabičáku

Spoléhám na vlastní hlavu a úsudek a po včerejším rozhovoru jsem rád, že na své vlastní oči, uši a úsudek začínají před volbami více dát i lidé, kteří se mu bránili, a to i díky tomu, že jsou někteří již déle než tři roky čtenáři blogu jednoho blázna, mne samotného.

Nejen politika je však plná nepravd a zadržovaných informací. Stejné prostředí je možné najít i podnikání a businessu, kde se některé lži etablovali dokonce do názvosloví. Nevěříte? Pojďme si dát příklad.

Dodavatelské vztahy

Je možné válku a permanentní boj nazývat vztahem? V případě, že je tomu tak, byl by název adekvátní, ale v případě, že to tak není, jak je možné, že tento výraz SUPPLIERS RELATIONS zůstal zachován. V této válce, či boji totiž jde každému o naprostý opak toho co chce ten druhý

1. Zatímco Kupující chce nejnižší cenu, Prodávající chce tu nejvyšší
2. Zatímco kupující by rád dostal výrobek těsně před dalším použitím, či prodejem, Prodávající by ho rád ze své výroby dostal hned, aby nemusel skladovat
3. Zatímco Kupující by chtěl zaplatit za zboží co nejdéle, chtěl by Prodávající peníze hned
4. Zatímco Kupující by chtěl balení co nejmenší, obsahující počet aktuální okamžité spotřeby, Prodávající by rád dodával co největší, aby ušetřil na obalu, skladování, cestě a prodal najednou co nejvíce

A tak bychom mohli pokračovat. Na jednom z workshopů jsme se dostali na 36 bodů a rovin a nebyla mezi nimi ani jedna shoda.

V tento okamžik vím jedno.

Až budete číst tyto řádky, budou mít občané naší republiky za sebou první kolo prezidentských voleb, co si však nejsem jist nejsem je stav, kterého se dosáhne. Peníze totiž mají moc a Přednostové mají pocit, že se za ně dá koupit vše.

To, co nevím je totiž skutečnost, zda-li všichni měli možnost procitnout z umělého spánku nevědomosti a uvědomit si, že cestou vpřed bychom se také mohli dostat hluboko zpět a noviny a media by mohla zase sloužit v případě nedostatku toaletního papíru, efektivněji než nosiče informací.

Zamyslete se, kdo řídí Váš čas