Líné Maso Cuká

Tuto větu jste jistě nikdy neslyšeli a přiznám se, že jsem byl na tom stejně do doby, než se objevila na čistém papíru mé obrazovky. Myslím však, že se tím trápíte stejně, jako tím, že Vám každý den v e-mailové schránce přistane e-mail, kde zjistíte že Vás další, Vám neznámá firma, Potřebuje.

Já tyto e-maily začal dostávat pravděpodobně v průběhu tohoto roku a odesilatelem je vždy stejný server. Jmenuje se www.jobs.cz a nemá nic společného se zemřelým průkopníkem designového počítačového věku. Provozovatelem tohoto serveru je společnost, jejíž název jsem si vypůjčil pro název článku svého – LMC.

Dostávat denně zprávy o tom, kde všude Vás potřebují, je jistě příjemná lázeň pro EGO a to až do okamžiku, než zjistíte, že potřebnost není vůbec v souladu s tím, co můžete nabídnout a kdyby se přeci jen poštěstilo, pak na odeslaný e-mail s nabídkou Vaší pracovní síly, dostanete jen a pouze automatickou odpověď ze serveru, že zpráva byla doručena. Nic Víc.

Myslím si, že servery společnosti LMC, jsou již NAPŘED. Tvoří je totiž roboti a ti oslovují další roboty a aby to nebylo lidem hloupé, že nedosahuji schopností svých robotických pánů (pardon) pomocníků, zasílají jim egolifty neboli výtahy na jejich ego, a to všem ke štěstí stačí.

Vždy mne překvapovalo, proč se každý e-mail schovává pod stále rostoucí modrou hlavičkou, v níž se i nápis JOBS pomalu ztrácí, viz obrázek níže.

A zjistil jsem, že modré pozadí není zdaleka bez obsahu, naopak skrývá umně schované názvy společností, které následně budou hrát roli v SEO stránek, a tak řekněme, vyhoví pravidlům vyhledávačů tím, že si je ohnou. Obrázek níže totiž ukazuje, co se v modré ploše schovává.

Abychom však nemluvili jen o samotném serveru, či jeho provozovateli, pojďme se podívat na celý systém. Firmy zvučných i méně zvučných jmen tam umísťují své méně, či více atraktivní poptávky po zaměstnancích a čekají, že tito se chytnou. Chytnou se na háček, který často tvoří jediná položka – CENA.

Obsah práce je nezajímavý, Výše platu naopak. To, že jedno i druhé je často vycucán z prstu za účelem zcela jiným, je už vedlejší. Cílem je totiž jediné DOSTAT SE K OSOBNÍM ÚDAJŮM LIDÍ, kteří často svou kompletní profesní historii ve formě profesních životopisů (ve formě CV) dobrovolně dávají do rukou naprosto neznámým lidem, s vidinou trvalého zisku ze zaměstnání.

GDPR ptáte se? No a co? Bude-l chtít atraktivní zaměstnavatel Vaše číslo občanky, pasu, či krevní skupinu, zašlete mu je mailem, protože on to asi fakt pro pozici, za ty peníze, potřebuje.

Tento článek jsem si dlouho připravoval a stavěl se do pozice kandidáta na práci, který firmě může přinést nejen to co požaduje, ale mnohem více, a to díky dlouholeté profesní praxi napříč mnoha segmenty a obory.

Výsledek několika měsíců poctivého průzkumu a odpovídání na inzeráty, které odpovídali tomu, co mohu nabídnout je NULA REAKCÍ.

Pro LMC a HR a personalisty a lidi z businessu a kandidáty to upřesním. Jedná se o 100% ignoranci.

To, že se na práci nemusím hodit, i když životopis a praxe říká něco jiného, se může stát.

Co se ovšem stát nemůže, je to že 100% příjemců mailů a zpráv, neumí psát, a není tedy schopna informovat o výše uvedeném v krátkém a stručném e-mailu. To že neumí mluvit, to už jsem si zvykl.

Jaký je tedy výstup analýzy „služby“, která mi každý den říká, jak jsem potřebný?

Pro hledání práce, je to naprosto nevhodný nástroj a osobně si myslím, že i pro hledání skutečných zájemců o práci. Ti totiž dobře ví, že sedět u počítače a čekat, bude stejně úspěšné, jako vstoupit do politiky a čekat pravdu a poctivost.

Ani jedno totiž nefunguje a i proto, firmy raději zaplatí několikanásobek běžné mzdy lidem, které si najmou na smlouvu, protože ti, jsou alespoň skuteční.

P.S. V minulých letech jsem měl možnost sledovat vznik a život několika startupů, či chcete-li nových společností. Jedna z nich podniká přímo v oboru hledání kandidátů a víte co? Nehledají je v počítači, nekomunikují s nimi pouze e-mailem a to nedělají ani se svými klienty, firmami. Oba zakladatelé se raději  seberou a zajedou do továrny, či podniku, kde od nich chtějí pomoci najít vhodné kandidáty a nasají atmosféru, aby zjistili, zda-li to má vůbec smysl a koho by vlastně měli doporučit.

Snad i proto se pak úspěšnost blíží 100% a kandidáti se stávají součástí krevního řečiště firmy a její nedílnou součástí.

Myslím, že úspěch je tvořen i tím, že se zakladatelé nebáli vystoupit ze stereotipů „práce s materiálem zvaným člověk“ a nebojí se klást promyšlené dotazy na nichž na sítí LINKEDIN (kde se pohybují jak štika ve vodě) dostávají dlouhodobě největší počet komentářů, ze všech, které znám.

A protože blog je můj, mohu si dokonce dovolit uvést i jméno firmy. Jmenuje se Irecriut a najdete je na stránkách www.iRECRUIT.cz.

Takto vypadá mapa světa, na které jsou vyznačeny země z nichž se lidé zajímali jak vypadá průmysl 5.0, v němž lidé nejsou jen nepotřebným materiálěm, ale hodnotou, jejíž cena roste při dosažení harmonie a souladu se stroji. Věřím, že i práce pana Ondřeje Hajského a Luďka Kantora, bude napomáhat k růstu tmavě modrých ploch.