LNG = KZP či (KPZ?)
V minulých dnech jsem Vám v krátkosti představil technologii tekutého kapalného plynu a jeho využití v dopravě a logistice. Příspěvek vzbudil značný ohlas a i přesto, že mne společnost SKANIA žádala abych s podobnými články přestal, protože nestíhají zpracovávat nabídky, neučiním tak.
Na začátek si však dovolím zopakovat několik základních fakt, která LNG v logistice (ale nejenom tam) identifikují.
LNG ve srovnání s Naftou (budu-li se držet logistiky) je motorem nákladního auta během jízdy spotřebováván ca 1,6x násobek LNG , oproti naftě, ale vozidla mají stejný dojezd. Důvodem je vyšší efektivita a kromě ní, dává vozidlům toto palivo ještě další VELKÉ výhody:
Jak vidíte má LNG něco do sebe. To něco je tak významné, že se výrobci vozidel na naftu, ale i těch na elektřinu snaží, existenci LNG minimálně nezmiňovat, či chcete-li nepodporovat ani v diskuzích dle myšlenky co oči nevidí, srdce nebolí.
Faktem však zůstává, že aplikace v logistice je jen jednou z možných.
Další zajímavým využitím je možnost jednoduché a rychlé plynofikace tam kam nebyl zaveden plyn. Obce a oblasti tak mohou být zásobována z místní „plynárny“ a využívat výhod plynu i bez investic na připojení k centrální síti.
V neposlední řadě je zde však i zajímavá šance využít další z fyzikálních vlastností zkapalněného plynu – chladu a využít jej pro účely ochlazování prostor.
Mezi nejvýhodnější varianty však patří kombinace všech možností a maximalizace využití jednoho zdroje pro vykrytí všech potřeb a tím i výrazné zkrácení návratnosti investice, která ve srovnání s mnoha dalšími technologiemi sice není vysoká, ale krátkou návratnost a následný trvalý zisk a příjem jistě uvítá nejeden provozovatel.
A na závěr ještě perličku pro ty, kdo se bojí, že se jim sice do obce dostane plyn, ale projíždět s ním budou cisterny, které stejně budou smrdět. Nebudou, protože první tahač cisterny pro LNG má sám LNG pohon a proto po něm splodiny nezůstávají.
Napsáno 14.8.2018