Jak již bylo zmíněno ve dvou předchozích částech, byla letošní LOGISTICS RIDE 2018 jízdou na kterou se nedá zapomenout. Řidiči, Navigátoři, Dispečeři i Cestující často nestačili ani vydechnout a už jim vzal vítr z plachet další příspěvek.
Třetí den nebyl jiný. Jeho nevýhodou bylo snad jen to, že byl kratší a musel skončit a s ním i LOGISTICS RIDE 2018.
To, že jízda je pohyb, a logistika není věda, ale život, ukázal hned po ránu první přednášející pan Martin Čech, jehož LOGISTIKA NATURALIS byla pro mne vrcholem celé akce. Ukázala totiž, že logistika je život a život je logistika a potvrdila, že evoluce je správnou udržitelnou cestou, namísto neustále se střídajících revolucí, které často jako první dar, nesou smrt a zkázu.
Po dech beroucí prezentaci se pak objevila jediná, která mne nepotěšila. Týkala se životního prostředí a je mi líto, ale vyvolala disharmonii se vším, co bylo řečeno. Dovolím si tedy nejmenovat mluvčího, protože věřím, že příčinou byla jen indispozice, která doufám, že brzy odezní.
Před první přestávkou mne však zaujala prezentace pana Dušana Tomáše, muže, který časovou osu svého života rozdělil drsnou zkušeností pádu, jenž za důsledek měl porozumění a cestu vzhůru. V profesním životopise, který předložil byl Bod Zlomu definován zkušeností práce v zahraničí, já jej však vnímal jako návrat k lidskosti a lásce k práci, která odměněna je po zásluze úspěchem.
Přestávka opět vyplněná diskuzemi a nekonečnou jízdou a pak malé finále
Finále, které odstartoval Aleš Sládek s ukázkou schopnosti nápravy poruchy efektivity řetězce operací, nazývaných logistikou.
A pak starý známý, kterého sleduji od plenek, systém plánování vykládkových a nakládkových oken spojený s logikou a transparentností informací které plují jako řeka. Společnost LOTRACO si vzala na vysvětlení i svého klienta a Vladimír Kocourek, tak mohl fyzicky dokázat, že systém, který prezentuje, není hračka, ale nástroj značné síly.
Poslední prezentace dne vzala všem vítr z plachet a to doslovně. Na podium totiž přišel KAPITÁN. Osamělý mořeplavec Richard Konkolski, rodák z místa konání a muž, který část prostor, v nichž LOGISTICS RIDE probíhal, postavil vlastníma rukama. Stejnýma rukama, kterými postavil za dob tuhého socialismu loď (a ne jednu) se kterou nejen, že dokázal obeplout svět (a ne jednou) ale i vyhrávat nejen nad soupeři, ale i nepřízní osudu, přírody i politické diktatury zvané svoboda socialismu, k níž nás vede stávající prezident se svým stádem.
Pan Konkolski neudělal nic jiného, než že ukázal svůj život a podělil se o něj s námi, lidmi, kteří i přes mnohdy více peněz, energie, zdrojů, nedokázali bychom ani procento toho, čemu on říká A TAK PLYNUL ŽIVOT.
Bohužel jsem nemohl býti až do konce, neb jízdenka na vlak již byla uhrazena a jednokolka má své rychlostní limity. Před odchodem jsem však odevzdal svůj hlas prezentaci, kterou jsem považoval za nejlepší, abych se pak následně, telefonicky dozvěděl, že právě ona o několik málo hlasů byla zvolena nejlepší prezentací LOGISTICS RIDE 2018 a odsunula mou vlastní na druhé místo.
Byl jsem rád, protože cestu a formu, kterou nám ukazuje příroda dokázal pan Čech předestřít tak dobře, že ještě dlouho budou mravenci, termiti, včely a slizovka, vést mé sny k naplnění klidem, že cestu, kterou jdu, jsem zvolil správně.
Děkuji organizátorům a všem účastníkům a těším se na další LOGISTICS RIDE.
P.S. O úplný závěr cesty LOGISTICS RIDE 2018 se však postaral vlak Pendolíno Českých drah, který mne vezl z Prahy do Plzně. Státní firma nápisem na dveřích toalety, vyjádřila nejlépe, co si o efektivitě, logistice a s nimi souvisejících procesech myslí. Snad i proto nebyl ani na jednom z ročníků zástupce některého ze státních podniků, které se logistikou „živí“.