LOGISTICS RIDE 2018 – Live 4 Life – část první

Dnešní příspěvek, ač publikovaný až po logistické konferenci LOGISTICS RIDE 2018 organizované LOGISTICKOU AKADEMIÍ Ostrava, je v duchu názvu „naživo pro život“. Ptáte-li se proč, rád odpovím. Důvodem je totiž skutečnost, že pro účastníky dobrá logistika je shodná s dobrým životem a naopak.

Pro mne samotného, stejně jako pro organizátora a další mluvčí, LOGISTICS RIDE začal mnohem dříve. Začal totiž již okamžikem vyslovením dotazu, kdy bude další ročník, tedy před dvěma lety.

Připravoval se koncept, připravovaly se prezentace, prostory, lidé a další.

Fyzicky začal aktuální ročník pro mne samotného krátce po šesté hodině ranní, nejen ranní toaletou a umytím nádobí, ale i dokončením balení baťohu na cestu. Jeho obsah byl připraven večer, ale ráno bylo třeba doplnit jej o hygienické potřeby a další malé detaily.

V 08:13 odjížděl vlak z Plzně směr Praha, proto zamykám dveře v 7:55 a na elektrické jednokolce IPS i5 vyrážím k vlakovému nádraží, kde si kupuji jízdenku a cibulový koláč QUICHE v pekárně paní Malinové která, jak jsem zjistil, v prostorách Plzeňského nádraží má svou malou prodejnu spojenou s kavárnou.

Ve vlaku ČD, který přijel na minutu přesně, jsem se setkal hned po nástupu s novinkou, kterou jsem znal jen z tisku, tedy s DÁMSKÝM KUPÉ, na které jsem byl upozorněn osazenstvem, dvěma krásnými dámami středního věku.

Přesunul jsem se tedy o kupé vedle, kde dvě krásné ženy, zralejšího věku, proti mé přítomnosti, ve standardním kupé, neměly námitek.

Cesta utekla krásně a já se dozvěděl mnoho zajímavostí ze života téměř osmdesátileté důchodkyně, cestovatelky a její kolegyně, která na důchod hledí již z okna své kanceláře. Do rozhovoru jsem se nevměšoval, bylo totiž příjemné (pro změnu), jen naslouchat, namísto toho, aby mluvení bylo na necháno jen na mne.

Svou cestu realizuji jen tři dny po dvou workshopech programu MŮŽEŠ PODNIKAT, které jsem realizoval pro studenty dvou tříd střední školy v Plzni. Krátce před tím, jsem měl tu čest vést dvoudenní workshop INOVACE V LOGISTICE, který proběhl v Praze a všude bylo mluvení přenecháno výhradně mně, s malými vstupy ze strany publika.

Proto možnost naslouchat vítám.

Nejsem za naslouchání kárán. Není mi vyčítáno, že nemluvím. Jsem jen člověkem, který JE a svým bytím nenarušuje a neruší harmonii toku slov, která byla nastavena, ani harmonii přírody.

Nevím, zda-li jste to postřehli, ale na konferenci nejedu vozem. Již podruhé jsem se rozhodl zkombinovat osobní elektromobilitu s vlakem. Zatímco v prvním případě byl mým společníkem NINEBOT ONE E, je to letos nejtenčí a nejlehčí elektrická jednokolka na světě s označením IPS i5.

Po dojezdu do Prahy na Hlavní Nádraží jsem se usadil v čekárně společnosti LEO EXPRESS, kterou jsem si pro dopravu mezi Prahou a Ostravou, po předchozí dobré zkušenosti vybral a jal se psát tyto řádky.

Čekárna, kromě možnosti prodeje jízdenek a podávání informací, nabízí cestujícím i možnost vypůjčení si elektrických koloběžek, a to za moderátní cenu začínající na 250,-Kč na 6 hodin. Ve stojanu je připraveno pět strojů a já si jen pro zajímavost dovolím navázat fotografií na jednání s vedením společnosti o možnosti integrovat do nabídky i možnost půjčování elektrických jednokolek, kdy jsem argumentoval s efektivitou logistiky těchto strojů. Na stejné místo by se jich totiž vešel pětinásobek, využil-li by se stojan i do výšky.

Vlak dojel na čas, cesta byla příjemná a hledání místa ubytování nezabralo zase tolik času. Co postrádám a možná to bude návod pro vývojáře, je navigační SW a aplikace pro jezdce EUC, kteří na rozdíl od všech ostatních typů přepravy, mohou snadno kombinovat veškerou infrastrukturu (snad jen s výjimkou dálnic a kolejí). Navigace dopočítávající optimální trasu by pak mohla snadno definovat trasu, která bude nejen nejkratší, ale dokáže dopravit člověka na místo často rychleji než auto.

Večer strávený projížďkou Vítkovic, byl skvěle završeným dnem finálních příprav.

Pokračování zítra.