Lopatky větrných turbín, Trefa do černého

Když 8.10.2019 vyšel na serveru INODPADY článek věnovaný možnosti zamezení nutnosti skládkovat použitých lopatkek větrných elektráren, zvedl se kolem tématu docela vítr, mnozí ho nazývali jen mávnutí křídlem motýla, mávnutí, které se však jen o 4 měsíce později projevilo za Atlantikem.

Je tomu skutečně tak.

Na základě tohoto článku a dalších věnovaných tomuto tématu a publikovaných v tuzemsku i zahraničí se rozhodli dva reprezentanti a zastupitelé státu WYOMING podat návrh zákona zakazujícího skládkování lopatek větrných elektráren.

Těmito dvěma osobami byli senátoři Banky Loucks a Jim Anderson. Právě oni předložili tzv. HOUSE BILL číslo 217.

Učinili tak kromě jiného v silné reakci veřejnosti, která se proti skládkování lopatek větrných turbín postavila, a to i v souvislosti s články a vyjádřeními poukazujícími právě na možnost zpracování a využití těchto existujících zdrojů namísto jejich zahrabání pod zem a každoroční platbu rostoucího skládkovného.

Předložení zákona samozřejmě není vítězstvím, jen prvním krokem ke změně. I proto jsem oba senátory kontaktoval a nabídl jim podporu.

Podporu v projektu, o kterém se mohli dozvědět a pravděpodobně i dozvěděli, z jiného z mých článků jenž 8.2.2020 rozvířil stojaté vody odpadového průmyslu. Jmenoval se HODNOTA STARÝCH VETRNÝCH TURBÍN.

Na tuzemské odpadové a energetické scéně je zatím ticho

Ticho před bouří

Je to stejné ticho, jaké odpadový hospodáři rozprostřeli přes republiku po prvním ohlášení čínského prezidenta o zákazu dovozu plastů do Číny. Ticho, které bylo těmi samými firmami prolomeno až poté, kdy k zákazu opravdu došlo a najednou nebylo vytříděný odpad kam prodat.

V té době jsem byl jediným, který, a to již pět dní po oznámení, na tuto skutečnost ve svém článku poukázal a varoval před důsledky vyplývajícími z nečinnosti odpadového průmyslu a firem, důsledky, které nakonec byly odrazem popsaného stavu.

Odpadový průmysl tuto metodiku používá čím dál častěji a já jsem rád, že jsem to i já sám a mé články, které čím dál častěji narušují stabilitu obra, který už dávno nestojí na pevných nohách, jen si to při své velikosti ještě neuvědomuje, protože je slepý.

Je zajímavé, že se vše děje v době, kdy začínají intenzivní jednání s přenosem know-how a celé INDUSTRY 5.0 a to včetně metodologie INDUSTRIAL UPCYCLING do dalších destinací mezi které patří kromě jiného Indie, Singapur a pro mne například překvapivě i Chorvatsko, kde se bude již za několik měsíců konat konference mající v titulu INDUSTRY 5.0.

Stále častěji se potvrzuje, že nezáleží na tom, kdo má kolik prostředků, či kolik má továren, kanceláří, či vlivců*, jediné, na čem záleží je připravenost konat a vůle tak učinit proměněná ze slov v realitu. Kdo bude chtít poradit, cestu ke mně jistě najde

Ještě samozřejmě bude nějakou dobu trvat, než setrvačnost obrů přiveden je v pomalé polonéze k pádu, ale tento okamžik se blíží a díky nastalému tichu před bouří bude každý krok dobře slyšet a tomu jsem skutečně rád.

*VLIVEC              navrhovaný český název pro Lobbistu, kdo ví, třeba se ujme