Na realizaci snu se musíte probudit

V dobách mé základní školní docházky, a dokonce i většinu času stráveného na střední škole doprovázely mne výukou nejen nástěnky se srpem, kladivem a zlatou hvězdou, ale i knihy a slova hrdinů práce a protifašistického odboje, kromě jiného i slova Julia Fučíka.

Ten mne dokonce díky jednomu zážitku z dějepisné soutěže doprovází dodnes.

Jako reprezentant školy jel jsem se účastnit krajské soutěže do Rakovníka a tam v domě SSM jal se, i přes poměrně vysokou teplotu tělesnou (byl jsem churav), odpovídat na otázky v testu týkající se kromě jiného rozvoje socialismu a boje proti fašismu.

Vše šlo hladce (dějepis byl mým oblíbeným předmětem) až do poslední nezodpovězené otázky

JAK SE JMENOVALO NEJZNÁMNĚJŠÍ DÍLO JULIA FUČÍKA?

Já věděl, že bylo psáno „NA OPRÁTCE“, ale na celý název si ne a ne vzpomenout

Nakonec jsem v poslední minutě dopsal slovo „ŽIVOT“

A způsobil tak jistě veselí v komisi, která naše výsledky posuzovala.

Do celostátního kola jsem nepostoupil.

Na celou záležitost bych byl býval zapomněl, jako mnohé, kdyby se několik let po Sametové revoluci neobjevila v tisku zpráva, že ve skutečnosti popraven nebyl, ale byl deportován do Jižní Ameriky, konkrétně Bolívie, kde se dožil poměrně vysokého věku.

Když jsem si tuto zprávu, samozřejmě dodnes nepodloženou, ale ani nevyvrácenou dozvěděl, vzpomínka na dějepisnou soutěž se mi vybavila a zařadila se mezi ty nezapomenutelné.

Vzpomínka na Fučíka a jeho dílo se mi však vybavila i o téměř dvě dekády později. Konkrétně to byla jeho slova (často citovaná) a uváděná snad na každé demonstraci socialistické síly v průvodech plných smějících se nadšených pracovníků. Tato slova zněla „LIDÉ BDĚTE“

Nic víc, nic míň.

LIDÉ BDĚTE

Vzpomněl jsem si na ně při své vlastní práci ke které patří vzdělávání vlastní, i vzdělávání druhých a šíření znalostí, které získávám. Často se totiž setkávám se stavem, kdy lidé bdí už tak dlouho, že si nevidí ani nos před očima, natož aby dohlédli na špičky svých prstů.

Když jsem si to uvědomil, procitl jsem i já a zjistil, že je nutné se ze stavu věčného bdění probudit, protože jen tak je možné, aby nastala změna.

Stejně tak mne nechtěně doprovázel jiný dokument v době kdy jsem tvořil pravidla své vlastní společnosti a sítě, kterou buduji, dokument se jmenuje IBCSD STATEMENT a je do dnešních dní k nahlédnutí i stažení (i se všemi gramatickými nedostatky) na stránkách www.ibcsd.biz

Za tímto dokumentem však nestál JULIUS FUČÍK (ten ještě nebyl v době jeho vzniku na světě), ale pánové ENGELS a MARX a dokument nese název KOMUNISTICKÝ MANIFEST. Tomuto dokumentu jsem se samozřejmě nemohl během 12 let školní docházky vyhnout, proto i on zůstal zapsán v podvědomí a možná i proto, když jsem v angličtině dopsal IBCSD LAB STATEMENT a poprvé si ho přečetl, začal jsem se smát.

Když jsem byl dotázán „co mne to popadlo“ jen jsem odpověděl, že jsem napsal další komunistický manifest.

Četl jsem svůj text znovu a znovu až jsem přišel na důvod, proč tomu tak není.

Můj STATEMENT totiž obsahuje jednu výraznou změnu

Obsahuje totiž informaci o tom, že aby si bylo CO DĚLIT, je třeba nejdříve to „CO“ vyrobit vlastníma rukama. Tento drobný detail totiž tvůrci původního dokumentu, poněkud opomněli a možná i proto, že na rozdíl ode mne a mnohých dalších, pro které byl určen, v továrnách fyzickou prací nestrávili během svého života téměř žádný čas, stejně jako dnešní politici.

Z toho všeho mi vyplývá, že je správné snít sny, ale je potřeba si uvědomit, že pro jejich realizaci je třeba se nejen probudit, ale i sami něco dělat.

Přeji Vám proto, aby se všechny Vaše sny splnily

P.S. třešničkou na dortu je skutečnost, že zadáte-li do vyhledávače google pojem ŽIVOT NA OPRÁTCE, vyjede Vám 77.777 odkazů právě na dílo které jsem si tak hezky popletl.