Na východní frontě klid

Dal by se možná parafrázovat název slavného románu ještě slavnějšího autora. Parafrází druhou bychom se však mohli ptát, zda-li se nejedná jen O KLID PŘED BOUŘÍ. Bouří na silnících a palubách křižníků silnic, možná vyvolají kapitáni, bez kterých „to přeci nejde“

K napsání dnešního článku mne vybudil, jak to tak bývá, článek jiný, publikovaný na serveru a hlásné troubě ministra financí, jenž zase vznikl na základě reportáže společnosti BBC. Nese název budící emoce – „Řidiči jezdící pro IKEA žijí v kamionech jako vězni. Švédy to „zarmoutilo“.

Dělám v logistice nějaký ten pátek, resp. ca 1.300 pátků a je vidět, že jsem nepochytil tolik jako pan redaktor, tomu je totiž jasné, že za řidiče co jezdí pro IKEA, odpovídá IKEA, tak co si to sakra dovoluje (doporučuji si přečíst diskuzi pod článkem)

Výše uvedenou skutečnost jsem totiž nevěděl.

90-95% řidičů totiž nejezdí pro firmy jejichž zboží vozí, ale pro dopravce kteří kamion vlastní a dopravci jezdí pro spediční společnosti. Vlastní-li řidič kamion, pak odpadá (někdy) článek dopravce, tedy i jedna ze složek tzv. Overheadu (nebo-li provizní článek). Spediční společnosti často „spolupracují“, takže než se platba za přepravu dostane k řidiči, odteče z ní výrazná část na dvě, tří, čtyři, ale i pět míst.

Důvod, proč to říkám je prostý, řidiči kteří jsou při přepravě kamionem zatím nejdůležitějším článkem, totiž získají z ceny přepravy často nejméně.

Naštěstí máme organizace, které práva řidičů zajímají

Opravdu?

Na téma už jsem několikrát psal a podívám-li se zpět v čase a prostotu, pak zajímavou odezvu získal článek publikovaný 3.12.2014, nesoucí název „Minimální mzda v Německu, bič na České dopravce“. Ten již několik hodin po vydání otevřelo a přečetlo přes 1.000 čtenářů a k dnešními dni, byl již přečten téměř trojnásobně.

Druhý článek s velkou odezvou byl publikován 17.3.2016, tedy téměř na chlup před rokem a jmenuje se „Neuvěřitelně drzá lež a vykrádání“ a je věnován, právě organizaci, jež sama sebe staví do pozice ochránců práv řidičů.

Zkuste si všechny články přečíst, než budete pokračovat.

Pak totiž lépe pochopíte souvislosti.

IKEA je obchodní společnost, stejně jako další desítky tisíc v ČR a stovky tisíc v Evropě a na světě. Jejím „core businessem“, tedy hlavní náplní činnosti je obchodovat. Na rozdíl od ostatních však výrobky vyvíjí a designuje a své nápady nechává vyrábět. Stará se však velmi dobře o efektivitu balení i ložení a na rozdíl od jiných, se na jejích kamionech nevozí vzduch. Jen pro zajímavost Kladenský výrobce hraček, ho v obalu vozí až 80%, ale to je jiné téma.

Logistické systémy subdodavatelského řetězce IKEA jsou navíc velmi dobře nastavené, takže řidiči jezdí dle harmonogramu, dle něhož jsou i nakládáni a vykládáni na čas. Opět je to velký rozdíl oproti většině jiných, kde i když kamion přijede na čas, čeká na blízkém poli na vykládku i 24 hodin na to, až bude vyložen. Navíc díky systému sledujícímu jízdu (dříve se mu říkalo kolečko, dnes spíše tachograf), řidiči mají započítané až osmi hodinové přestávky, které musí dodržovat a nebylo-li tomu tak, pokuta se uděluje poměrně snadno.

Celá reportáž popisuje celkem objektivně život řidiče kamionu. V Čem však objektivní není, je cílení jen na jednu společnost, která navíc, oproti jiným, nemá dvou až trojnásobek přeprav jen proto, že neefektivně balí, nebo plánuje.

NA závěr mi dovolte malé otázky?

Kolik času na odpočinek má matka dvou dětí zaměstnaná na plný úvazek?

Kolik času na odpočinek má podnikatel, starající se nejen o sebe, ale projekty svých podřízených?

Kdo je větším vězněm, řidič, či ten, kdo na něj doma čeká?