Nadčasový muž

První, zkrácený pracovní týden nového roku jako kdyby přivolával témata týkající se času. Ne ve smyslu toho, jak rychle utíká, že nám schází, či nás honí, ale ve vztahu dvou přátel, kterým je spolu dobře. A tak s časem tento týden i zakončíme.

Pomohl k tomu jeden mladý pár, jehož mužská polovička v okamžiku, kdy jsem projížděl kolem na své elektrické jednokolce, pronesla dvě slova, která stala se základem tohoto článku – NADČASOVÝ MUŽ.

Zastavil jsem, otočil se, vrátil se k nim a nabídl projížďku s doplněním informace o tom, že jízdu vyučuji. Reakce byla téměř bouřlivá, protože tento mladý muž již dva roky tématiku jednokolek sleduje, jen se k žádné nedostal dostatečně blízko, natož aby měl možnost ji vyzkoušet.

To se změnilo, a po něm, vyzkoušela jízdu i jeho partnerka

Myslím, že jsme se neviděli naposledy a jejich žádost o kontakt to jen potvrdila.

V každém případě jsme se rozešli, každý obohacený o něco jiného.

Oni o pocit z jízdy, já o slova, která jsem dlouho hledal.

Jako první jsem tento svůj zážitek zpracoval v krátkém článku na serveru www.medium.com kam pravidelně píši pro anglicky mluvící čtenáře, a přitom jsem si všiml jedné zajímavosti. Je jí překlad výrazu do angličtiny

NADČASOVÝ MUŽ = TIMELESS MAN

V jazyce německém je to ZEITLOS

Při tomto zjištění jsem se pro zajímavost podíval, jak je to v dalších jazycích a překvapilo mne, že západní jazyky překládají slovo NADČASOVÝ výrazem BEZČASOVÝ

Jde tedy o zcela opačný význam

V jazyce ruském zní tento výraz například takto вневременный což by se dalo doslovně přeložit jako mimo-časový.

Je fascinující, že zatímco čtete tento příspěvek třetího ledna dvatisíce dvacet, píši ho já dvacátého července dvatisíce devatenáct. Teď již dvacátého prvního a dělí nás proto téměř půl roku, mně nepřipadá jako by to vadilo, co Vám?

Za oknem prší

A i když nevím, co se děje za tím Vaším, jsem si jist, že to bude jiné, a to i přesto, že může pršet i tam. Jiná je totiž každá z kapek, jiné je prostředí, okolí, atmosféra. Čas je řekou a já se posadil na její břeh. Co se tam dá vidět a zažít jsem již popsal a věřím, je jeden ze způsobů, kterým jsem tak učinil bude blízký i Vám.

Přeji Vám i sám sobě, abychom se na břehu setkali a měli čas se posadit a popovídat si.

Tu řeku totiž nezastavíme žádnou z přehrad, ale můžeme namísto neustálého stresu poznat dokonalý klid v němž nebudeme nad časem ani bez času, ale s časem, a to je velký rozdíl.

SEDÍM NA BŘEHU ŘEKY ČASU

pozoruji kruhy

plyne

bez ohledu na dění

na svých březích

je krásná

hluboká

jako noc

plná hvězd

a já

bez dechu

do proudu

nořím své prsty

a vytahuji minuty

odkapávají vteřiny

je to zvláštní dotýkati se

nebe a hvězd

přitom stačí tak málo

tiše sedět a poslouchat

ticho které se

rozprostírá hladinou

plnou života

v rytmu bez dirigenta

jen převozník

čeká s nataženou rukou

nechce mince

schází mu jen

dotek

sedím na břehu

řeky času

nadčasový

splývám

v proud

šťastný

tichý

já