Někdo cesty staví, někdo je boří

Podíváme-li se na mnohé české silnice a cesty zjistíme, že máme mnoho těch, kteří staví cesty. Zastavíme-li se však na chvíli, či budeme-li sledovat jejich práci pravidelně, zjistíme, že i přesto, že jsou placeni za stavbu, výsledkem je často opak. Kvalita zmizela a namísto ní přišlo nekonečno

V podobě stále se opakujících oprav.

V podobě stále se opakujících oprav.

V podobě stále se opakujících oprav.

V podobě stále se opakujících oprav.

V podobě stále se opakujících oprav.

Tyto totiž mají jednu krásnou vlastnost, kterou „kvalitní práce nemá“, bude třeba neustále opravovat a záplatovat, a to znamená nekonečný proud peněz a zisku.

Podobné „stavitele silnic“ však není možné potkat jen na silnicích, cestách a ulicích. Potkáváme je v mnohem více oblastech.

Jedním z nich mohou být média a v nich například články pana Březiny, jako je

TENTO

Nebo to může být některý ze státních podniků, například

POŠTA

Nebo opět média, tentokrát zahraniční

BREXIT, EU a CIRKULÁRNÍ EKONOMIKA

Nejkrásnější ukázky práce stavitelů silnic však najdeme v politice a prostředí politickém u lidí, kteří tak často tvrdí, že do politiky nepůjdou, až se jednoho dne probudí na ministerském, premiérském, či prezidentském křesle.

Ti se totiž svou bezpáteřností a neschopností udělat práci kvalitně a rychle, přímo chlubí.

Jedna taková samochvála byla i základem tohoto článku. Pěl ji Karel Havlíček, jehož jméno se na mém blogu již objevilo.

Pan Havlíček totiž v rozhovoru pro iHNED pronesl větu, která se stala i nadpisem článku tamtéž

ŘÍDÍM BABIŠOVU VLAJKOVOU LOĎ

Vývoj politického prostředí tuzemska a s ním i například hlavního města Prahy ukazuje, že je třeba se připravit na divokou plavbu plnou pitek a bitek, která skončí na dně.

Piráti z karibiku svolávají na pražské radnici radní ke kapitánovi HŘIBOVI a mně se čím dál častěji vybavuje kniha GRILBAR GALAXIE, který napsala Polská spisovatelka Maja Lidia Kossakowska.

Je to kniha, kde najdete nejen HOUBY, ale i PIRÁTY, a politiky, stavitele i ničitele a je až s podivem, jak všichni to, co dělají, dělají s dobrým úmyslem stavět a budovat, a skutečnost, že je přitom třeba ničit, zabíjet a anihilovat, se bere jen jako drobnost, stejně jako je tomu u nás.

Doporučil bych si tuto knihu přečíst nejen panu Hřibovi, ale i všem ostatním, kdo v domnění dělání dobra již díky profesní slepotě nevidí, že zlo, které předtím napáchali je mnohonásobně větší než přínos, který slibují.

P.S. znělka svolávající radní, zůstane jen znělkou svolávající radní pane primátore, stejně jako cílená nečinnost zůstane nečinností a cílená krádež, krádeží a je jedno jak je budete nazývat.

 

Komentáře
  • Kategorie
  • Můj blog

    Formulář