Obří jsou slepí

Když jsem si rozbaloval knihu JEDNÁNÍ S OBRY, dostal jsem k ní vysvětlení, že by se mi mohla hodit. Darující měl pravdu. Kniha nejen, že se hodí, ale je i součástí mé miniaturní knihovny mé Pracovny. Kromě ní je zde ještě několik knih a jedno mají společné – dostal jsem je darem.

I když by bylo krásné mít plnou stěnu knih, a byl to vždy i můj sen, je ta má plná produktů a věcí získaných v továrnách. Věcí, které čekají na mé nápady, věcí, které je budí proto, aby byly realizovány.

V květnu 2019 jsem publikoval příspěvek, který o jednání s obry hovoří, jmenoval se PROVOZ PŘERUŠEN a z ohlasu který vyvolal jsem usoudil, že je to téma, které so dotýká mnohých.

Ovšem ještě větší ohlas získal jiný článek, který byl v angličtině publikován na serveru MEDIUM.COM a jmenoval se shodně jako dnešní příspěvek – The Giants are Blind. Protože však ne všichni vládnou angličtinou rozhodl jsem se téma převést do své mateřštiny.

Obři jsou uctíváni ve světě podnikání a byznisu.

Jejich velikost. Jejich majetek. Jejich růst.

Jsou nepřehlédnutelní, a i když je někdy ztratíme z očí, stane se málokdy, že bychom je ztratili z dosahu, mají totiž mnoho výrůstků, které nás obklopují. Mnoho z nich nám dává práci, a i já pro jednoho pracoval, pocházel a pochází z Japonska a byl a pokud vím i nadále je, druhou největší korporací této země a jednou z největších firem vůbec.

Na svých stránkách a ve svých prezentacích nejen, že nikdy nezapomene odkázat na 500 let existence rodiny, která ho založila, ale dodnes nese jméno zakladatele. Nejen to, v každé době, a to i v té dnešní, hovoří nejvyšší představitel o udržitelnosti, jako základním pilíři budoucího růstu.

Je to zvláštní, firemní a korporátní obry obdivujeme, a to i přesto, že v pohádkách jsme se jich často báli, protože obři byli, a to až na výjimky, zlí.

Náš obdiv vychází ze stejného principu, bojíme se a proto uctíváme.

Stejně jako před tisíci lety bylo uctíváno neznámé nebezpečí, které dokázalo brát životy nejen jednotlivcům, ale i celým městům a společenstvím. Bojíme se tolik, že bychom se tak rádi stali součástí obřích organismů, masy, která vede a chrání.

Obři jsou si své moci a velikosti vědomi a využívají ji.

Namísto aby přišli v Vám, zvou Vás k sobě a jen tak mimochodem prezentují své bohatství a velikost aby Vám vyrazili dech a pak pomohou Vám se nadechnout a otevírají dlužný účet záchranu vašich životů.

S obry jednám již delší dobu. Dobu podstatně delší, než je doba mé samostatné cesty ke světu bez odpadů a plýtvání. Dlouho jsem je navštěvoval v jejich palácích a honosných kancelářích, setkával se s nimi na konferencích, kde si připínali další řády na své čisté štíty.

Dnes již za nimi nejezdím.

Zjistil jsem totiž, že zář aureoly oslepila nejen mne, ale i je samotné.

Obři jsou slepí.

Jejich velikost dává jim setrvačnost tak dlouhou, že na konci již nemají ani potuchu proč pohyb udělali. Jejich majetek je sbírán s cílem jeho navýšení a myšlenky o svobodě slova jsou jen záložkami výročních zpráv.

Než by se rozešli, raději stojí, majíce strach z nárazu do zdi.

Někteří svou slepotu vidí a v ní obklopili se rádci, kteří ze zbytků zraku udělají nekonečný pramen bohatství sebe samotných, léčíce s cílem přežívání. Ač léky a léčba existuje, není dána k dispozici, slepota je lepší, nebolí, jen nedává schopnost rozlišení.

Přitom stačí tak málo

PROHLÉDNOUT

Stačí jedna návštěva mé Pracovny a mnozí z nedotknutelných uvědomí si svou vlastní zranitelnost, kterou vždy nazývali silou a nechávali se o ní přesvědčovat těmi, kdo umí tak dobře napodobovat ozvěnu až zní, jako potlesk milionů.

I obři mohou prohlédnout, stačí jen jediné

CHTÍT.

Autorem obrázku slepého obra je Randy Bantog. http://randybantog.blogspot.com/2014/03/blind-mole-man-giant.html