Poslední Pátek

Nevím, jestli Vám to v tom po-vánočním a před-novoročním stresem přišlo na mysl, ale dnes je poslední pátek roku 2019. Nebudu hovořit o tom, že se primárně jedná o den pracovní, protože mnoho čtenářů i nečtenářů využilo rozložení svátků a vzalo si překlenovací dovolenou od Vánoc až do Nového roku, skutečností však zůstává, že tento pátek je poslední v roce.

Nezasloužil by si také dárek?

Pátek, nejoblíbenější den většiny pracovníků a školáků

Starý známý portýr, co uvádí dva dny volna

Týden co týden, rok co rok, patří v průzkumech k nejoblíbenějším a přesto se nikdy nestal SUPERSTAR. Snad jen Robinson Crusoe vyzdvihl pátek, resp. Pátka na přítele a partnera, ale tím to končí.

Nic se nezměnilo.

A právě to je ten problém.

Pátek se stal běžným, a tak pravidelným, že jej již nikdo nevnímá a všichni ho berou jako samozřejmost.

V roce 2019 se výrazně navyšoval počet prohlášení i firem, které zvažovaly, či již dokonce zavedly namísto pětidenního pracovního týdne, týden čtyřdenní.

Je zajímavé, že jsem v žádném zdroji a u žádné firmy neslyšel, které dny zůstaly pracovní a které se staly „nepracovními“

Zákony snahy také ignorují, resp. se nezabývají podporou kroku, kterým zkrácení pracovního týdne, či dokonce dní, a současným zvýšením efektivity jsou. Zákony se drží ustanovení o osmi hodinové pracovní době uzákoněné krátce po vzniku první ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY. Pokud si dobře vzpomínám jednalo se o zákon č 92 z 12.12.1918.

Jaké tedy budou zkrácené pracovní týdny?

Budou jen kratší a pro všechny stejné, či budou například agilně reflektovat jak potřeby firem, tak samotných pracovníků. A co kdyby se ona agilnost navíc ještě promítla do celých sedmi dní týdne, a nejen do pěti, které se stále ještě nazývají pracovní.

Učiní-li se tak, jak budou reagovat další články řetězce, kterého jsou firmy a lidé součástí?

Nedá mi to nepromítnout do celého procesu svou logistickou praxi.

Je třeba vidět celek.

Je třeba vidět to, co tolik politiků, firem, zaměstnavatelů i zaměstnanců ztratilo. Celkový obrázek

Nejen v čase, ale i v prostoru, který zabírá.

Právě proto jsem začal svůj příspěvek názvem, který nám všem pomůže v uvědomění si souvislostí.

Je to velice důležité, protože po celý rok 2019 nám bylo a stále je podsouván politickými a dalšími lídry, kteří většinou své „vůdcovství“ získali s přiřazenou pozicí, že se nic neděje, resp. že se sice něco děje, ale nám se nic nestane, protože žijeme v bezpečné zemi, uprostřed Evropy, a moře jsou daleko, stejně jako zemětřesení schopné otřást základy našich domů, továren a hal.

Rád bych totiž opět připomněl, že žijeme na jedné planetě a tu je třeba nazývat domovem bez ohledu v které její části a za jakých podmínek na ní žijeme.

Poslední pátek roku, totiž brzy nahradí první pátek nového

A záleží skutečně jen na nás, do čeho šlápneme.