Předvolební Prezidentství

Dnes a zítra probíhají jedny z nejdůležitějších prezidentských voleb od Sametové Revoluce. Důvodem je skutečnost, že ač se o tom nehovoří, či se mluví jen velmi potichu, jedná se o volby, z nichž vzejde prezident, který bude hlavou demokratického, či demagogického státu.

On sám, tento stát nevytvoří. Bude se však podílet na tom, zda-li bude akceptován a zda-li bude Česká republika zemí, která se bude chlubit svou krásou, chytrými a vzdělanými lidmi a jejich úspěchy, či jen levnou pracovní silou a dalšími slovy, které obohatí mezinárodní slovníky a encyklopedie stejně jako slovo TUNEL, ve smyslu krádeže, jenž nesmí se nazývat krádeží.

Posledních pět let, hlava státu pozbyla svou funkci a stala se marionetou vedenou zručnými loutkaři, kteří zůstávají v pozadí scény, radující se ze vstupného, které rozdělí si mezi sebe. Jen výjimečně pak popadne některého z nich pocit nutnosti BÝT VIDĚN a stane se hlavní postavou divadelní hry, která balancuje na hraně mezi komedií a tragédií a jediné co se jí daří je vyvolávat permanentně mrazení v zádech a slzy v očích.

Od vzniku státu, který nebyl veden soudruhy z bratrského Sovětského Svazu a jejich pokyny, uběhne letos 29 let. Dvacet devět let po které se v prezidentském křesle vystřídali jen tři prezidenti, z nichž jen jeden nebyl dosazený politik, ale zůstal a to až do své smrti člověkem.

Prvním byl Václav Havel

Druhým Václav Klaus

Třetím je Miloš Zeman

Zatímco první dva dokázali „ve zdraví“ a s jasnou myslí vykonávat prezidentskou funkci po dvě volební období, tedy po dobu 10 let, má třetí prezident již v obdob prvním problém na obou úrovních. Ačkoli si problémy se zdravotním stavem zapříčinil sám svou dlouholetou politickou činností a nezdravím životním stylem, je duševní disharmonie vyzdvihována a podporována okolím a lidmi, kteří si nejrychleji dokázali rozdat karty a pozice v prezidentově okolí, aby se stali jeho ušima, očima, nohama a rukama, i mozkem ponechávající funkci pouze rtům, jazyku, žaludku a játrům.

Stávajícího prezidenta jsem nevolil, nemohl jsem, protože mně, stejně jako mé ženě byla volba odepřena. Nemusím se tedy bát říkat, špatná volba. Přiznání chyby je totiž považováno v Čechách za slabost, stejně jako neschopnost lhát, či snahu se dozvědět něco více položením dotazu na téma, které mi není jasné.

Já se ptám a všichni, kdo mne znají to vědí.

Na mnoha konferencích si mne zvou jen proto, aby někdo z publika reagoval na otázku „MÁTE DOTAZY“. Většinou mám, protože na konference, kdy mi budou vyprávět to co znám, nechodím.

Důvod proč to říkám je prostý, byl bych rád, kdybyste si Vy sami položili otázku, proč tomu, či onomu z kandidátů dáte hlas. Neptejte se však co ve své funkci přinese Vám, není to totiž Váš sluha. Neptejte se ani co Vás naučí, není totiž Vašim učitelem. Ptejte se, co bude schopen po dobu své služby státu, přinést republice, jíž bude formální hlavou.

Prezident hrdého samostatné státu, plného hrdých, ne však pyšných lidí, by měl být jedním z nich. Měl by být člověkem, který bude schopen svá rozhodnutí dělat sám, ne však pro svůj vlastní prospěch, ale pro prospěch národa a země, kterou reprezentuje.

Ptejte se, zda-li nebude prospěšnější ve své stávajícím povolání, které si zvolil jako svou profesi.

Ptejte se, zda-li neztratil po dobu svého působení mimo „prostý lid“ nezpůsobil absenci schopnosti slyšet potřeby ostatních a ne jen sebe samého a svých blízkých.

Ptejte se zda-li zvolením již nemocného nebude dán prostor někomu zcela jinému, někomu, kdo se krok za krokem přibližuje cíli získat beztrestnost i přesto, že jeho přečiny a tunely byly na mnoha úrovních prokázány jako trestné.

Je třeba se ptát chcete-li v prezidentské roli vidět člověka.

Věřím, že se rozhodnete dobře, já tak již učinil a dobře jsem si při tom prohlédl původní prezidentskou standardu, jejíž podoba vznikla a to jak se vyvíjela v historii republiky. Po celou dobu, až na období mezi roky 1939-1845, na sobě nese větu, která je mi blízká. Záleží i na Vaší volbě, zda-li pro prezidenta bude jen bezcenným reliktem doby minulé, nebo bude její smysl ctít jak on, jeho okolí a celá společnost.

Zde je standarta původní.