Procesní odpady a investice do dopravní infrastruktury

Před půl rokem jsem publikoval na serveru www.inodpady.cz článek týkající se osobní dopravy a s ní související možnosti předcházení plýtvání. K tématu se vracím nyní a rád bych se na plýtvání podíval z pohledu ekonomického.

Výstavba dopravní infrastruktury patřila a patří mezi priority ještě dávno předtím, než tento výraz vznikl a než ho převzal jazyk český. S každým vládcem a každou vládou, byly cesty a jejich výstavba důležitým stavebním kamenem moci (často doslova).

Pohled do dávné minulosti nechám jiným, sám bych se rád podíval do současnosti.

Jak jsem již psal, jsem již téměř 30 let logistik a téměř polovinu tohoto času jsem nazýván logistikem divným, vnímám totiž logistiku a její části odlišně než mnoho jiných. Snad i proto za mnou lidé přicházejí, čeká-li je úkol přestěhovat 3000 m2 na 300 m2 a podobně.

Důvodem, proč tuto skutečnost zmiňuji není pýcha, ale fakt že tématem, o kterém budu hovořit se zabývám profesně již dlouho. I proto nemohu vystát lži a nepravdy servírované s cílem hodit odpovědnost na někoho jiného a zajistit si přitom trvalý a rostoucí objem prostředků na často zbytečné investice.

Za jednu z nich považuji stále dokola deklarovanou nutnost rozšíření železniční sítě pro zvýšení komfortu cestujících.

České dráhy dokonce v tomto roce avizovaly, že přepravily svými vlaky několikanásobně více cestujících, než kolik má naše republika obyvatel. To by nebylo nereálné, přeci jen existuje turistický ruch a zároveň jeden cestující může během dne využít vlak opakovaně, ovšem prezentovanému číslu chybí (jak to tak bývá) maličkost – jeho rozpad.

Opakovaně po více než dekádu žádám vedení Českých Drah a také provozovatele kolejí, aby poskytl data o četnosti vlaků na jednotlivých trasách a provozovatele vlaků, aby sdělil kolik lidí na které trase a v jakém čase přepravil a přepravuje. Odpověď jsem dostal jen jednou a tenkrát mi bylo sděleno, že data nemohou být poskytnuta z důvodu jejich objemu. Je jich prostě moc a nikdo je nedokáže zpracovat.

Je mi jasné, že objem dat je velký, ale je mi také jasné, že doba a s ní i technologie značně pokročila a na práci s velkým objemem dat se nejen ve světě, ale i v tuzemsku, zaměřuje čím dále větší počet společností, které umí data nejen zpravovat a vyhodnotit co, kdy a kde bylo, ale ony se dokáží i podívat do budoucna a například plánovat co, kde, kolik a kdy bude, a to s přesností až na 99%.

Bydlím v Plzni a 99% mých cest do práce vede přes most překlenující železnici a kolejiště hlavního Plzeňského nádraží. Často se tam zastavím a bez ohledu na denní dobu vidím čím dál častěji stejný obrázek, který jsem pro účely tohoto článku natočil v neděli po poledni.

Jak vidíte sami pořídil jsem záběry na nejtenčí a nejlehčí elektrické jednokolce se 14“ kolem na světě a omlouvám se za šum, který způsoboval silný protivítr.

Byl bych rád, abyste zkusili spočítat všechny cestující, samozřejmě jen ty, kteří jsou připraveni nasednout, či vysedli.

Dostanete se totiž k číslu, které je podobné s tím, které dostanete přijedete-li dříve, či později, bez ohledu na den a hodinu.

Samozřejmě nepopírám, že existuje výjimka, a dokonce není jedna, ale je jich několik (stejné je to i u městské dopravy).

Tou první výjimkou je, resp. jsou tzv. ŠPIČKY tedy čas, kdy lidé přijíždějí do Plzně za prací, či studiem a pak z ní zase odjíždějí.

Tou druhou je doba fotbalových zápasů a možná i hokejových turnajů, kdy přijíždějí a odjíždějí „fanoušci“.

Tím však plná naplněnost vlaků končí.

Zbytek dne vlaky připomínají Bludné Holanďany, kteří ztratili většinu cestujících cestou a zůstalo jen několik málo členů posádky.

I přes tento stav PRO LIDI bylo plzeňské nádraží několik let rozšiřováno za stovky milionů. Byly přidávány koleje a prodlužována nástupiště.

I přes tento stav byl vystavěn nedaleko Plzně nejdelší a Nejdražší železniční most v zemi, mající zkrátit pro lidi trasu Plzeň Praha o 12 minut, zatímco realitou je dnes spíše jeho prodloužení (ve čtyřech z pěti případů).

I přesto se hovoří o nutnosti výstavby vysokorychlostních tratí, aby bylo cestování pro lidi, pro cestující příjemnější.

Je jen škoda, že lidé jsou to poslední, co ty, kteří rozhodují o miliardách a ty, co je spotřebovávají zajímá. Důležitý je objem prostředků a z nich plynoucí profit, a proto se přeci není třeba zabývat analýzou toho, jestli jsou to skutečně lidé, kdo chtějí využívat služeb lepších drah, či jsou to jen čísla, na kterých se staví další čísla přinášející čísla na konta vlastníků.

A kdyby se přeci jen našel někdo, kdo by chtěl změnu a měl možnost ji ovlivnit, pak doporučuji se s velkým objemem dat obrátit na odborníky, ne však ty, kteří za dohodnuté peníze předloží výsledek, který chce zadavatel slyšet, těm se raději obloukem vyhněte.