Bazénoví plavci nemusí chápat, že plavba proti proudu je náročnější a více vyčerpávající než plavba v klidném bazénu se stojatou vodou. Neměli by se však vysmívat těm, kteří vprostřed řeky zdolávají v čase jejich rekordů pouhé metry.
Již dlouho, minimálně od střední školy, jsem sám plavcem proti proudu.
Možná k tomu napomohla výchova, při které nás maminka nechávala na Velikonoce plavat v řece Berounce od vrbiček až k chatě. Nebylo by na tom možná nic divného, kdyby nebyly roky, při kterých na břehu místo trávy rostly ještě ledové kry.
Možná za to mohou tisíce přečtených knih, v nichž jsem prožíval dobrodružství s jejich hrdiny a bez bázně a hany se vrhal zachránit čest dámy, či život přátel.
Možná za to může má snaha být vždy a ve všem co dělám nejlepší a nejít s davem
Nevím a myslím, že to ani není důležité, protože PROTI PROUDU stalo se mým životem
Někdy však schází řeka, do které bych vstoupil a je-li tomu tak, pak napustím modrý oceán a obrátím proud abych naplnil její koryto.
Právě teď, na konci roku dostávám se do proudu tak silného, že připadám si jako kdybych namísto v korytu plaval proti pádu vody vodopádu.
Prý tak nelze vodopády zdolat říkají ti, co neviděli vodu změnit se v let a vodopád ve stěnu, jež je zdolávána za pomoci maček, cepínu, a dalších propriet.
Blížím se konci, abych se přiblížil začátku.
Není to lehké, kdyby bylo, šlapal bych jen v zástupu těch, kteří následují, a to já nedělám a dělat nebudu.
Obtížnost cesty je odměněna dosažením cíle a každou z přestávek při kterých znovu nabereme dechu a sil.
Je to již několik let, když jsem naznačil, že v zemi, kde lze říci ANO, lze říci i NE
I po tak dlouhé době, neměnil bych jediné slovo
NE platí, znamená však jedno, NEBÝT ELITOU
V politice totiž elita, mění se často v jelita, co sebe sama žerou, nazývaje se moci pánem, ukrojí noci si s každičkým ránem a pak křičí zastavte čas.
Dnes ráno nahrál jsem ve Fišerově Vile další ze svých myšlenek a myslím, že je nejlepší čas na to si ji poslechnout. Uteklo totiž mnoho vody v proudu času
https://www.youtube.com/watch?v=VgLJE3tgbJc
Dnes jsem byl dotázán, jak se cítím, když stane se ještě více, než jsem předpověděl
Jsem rád. Jsem překvapen. Přemýšlím.
To vše proto, že okamžikem dopsání a odevzdání do publikačního systému svou cestu do budoucna zapomenu. Mám totiž jen omezený čas po který mohu každou z cest zpracovat a zapsat a pak zmizí a objeví se až v době kontroly před publikací a ta je vždy o víkendu před dalším týdnem, kdy přečtu si co mne čeká a nemine. Nikdy své texty neměním, jen maximálně koriguji hrubky, či doplním aktuální obrázek.
Vím totiž že přestanu-li plavat strhne mne proud a to nechci