PRŮMYSL 5.0

Když jsem 1.prosince 2015 ve svém blogu na sociální síti LINKEDIN zveřejnil článek s názvem PRŮMYSL 5.0 OD VIRTUÁLNÍHO K FYZICKÉMU, doprovázený obrázkem níže, netušil jsem, co způsobím. Pociťoval jsem však silnou potřebu nazvat věci správným jménem.

Tento příspěvek vyvolal neobvyklou vlnu odezvy, když jej během několika hodin navštívilo a přečetlo několik stovek uživatelů, kteří následně do mailu nešetřili slovy pochvaly.

Potěšilo mne to a postupně jsem se k tématu ještě několikrát vracel, ale nikdy již s takovou odezvou, až do okamžiku, kdy jsem 3.února 2017 publikoval v blogu na stejné sociální síti článek další s názvem PRŮMYSL 5.0 – DEFINICE. Tento článek na rozdíl od toho prvního vznikl jako odezva na zjištění, že ke konci roku 2016 a od začátku roku 2017 začíná narůstá ve světě počet článků, které nejen, že nesou v názvu i obsahu výraz PRŮMYSL 5.0., ale jejich autoři používají i logo, s nímž jsem přišel já a mnoho z nich i částečně využívají obsahu původního článku, snaží se ho však přizpůsobit oblasti svého podnikání, bez uvedení a vůbec pochopení širších souvislostí.

Definice Průmyslu 5.0 pak zapůsobila ještě silněji, a to hned ve dvou rovinách.

Tou první byl téměř okamžitý „zákaz“ publikování tématu ze strany dalších blogovacích platforem jakými jsou například iDNES bývalého ministra financí, či Parlamentní listy, za kterými stojí další z politiků. Zároveň jsem byl taktně upozorňován, při různých příležitostech, že se nejedná o téma, o kterém by se mělo mluvit, proto jsem jen o 17 dní později, tedy 20.2.2017 publikoval na LINKEDIN další z článků nesoucí výstižný název PRŮMYSL 5.0 – ZÁKAZ. Takovou perličkou o které jsem tak často nehovořil je skutečnost, že již definice průmyslu 5.0 narážela na odpor, jedná se o text původně psaný na žádost několika klientů pro světovou encyklopedii WIKIPEDIA, kde však byl několikrát odmítnut a do dnešního dne téma INDUSTRY 5.0 není v této encyklopedii zařazeno.

Druhá rovina však byla podstatně zajímavější.

Začali mne kontaktovat společnosti, které téma zaujalo, organizátoři konferencí se zájmem abych o něm promluvil a v neposlední řadě lidé z akademické sféry, kteří usoudili, že PRŮMYSL 4.0 není nejlepším řešením a je třeba co nejrychleji jeho zlatou horečku zastavit dříve, než bude pozdě.

Základem průmyslu 5.0 je systémová prevence vzniku odpadu a plýtvání, INDUSTRIAL UPCYCLING, kterou jsem na trhy uvedl v roce 2014 a která, kromě jiného přivedla do našich prostor i lidi typu Michala Horáčka, Kurta Gebauera, Vladimíra Sittu a mnoho, mnoho dalších. Jen dva dny před napsáním tohoto článku se dostalo INDUSTRIAL UPCYCLINGu dalšího ocenění. Byl uznán průmyslovým odvětvím, a to přímo Ministerstvem Průmyslu a Obchodu v rámci předávání cen a ocenění v Senátu ČR.

Zatím posledním zajímavým úspěchem je skutečnost, že se Průmysl 5.0. a to včetně podání mého textu objeví pravděpodobně jako jedno z témat na vědecké konferenci IMISC´17 konané v říjnu tohoto roku v Tureckém Istanbulu. Malou zajímavostí pak může být skutečnost, že nosné téma konference je Průmysl 4.0. Přednášet zde bych neměl já osobně, ale profesor Kadir Alpaslan Demir, Ph.D. Associate Professor , který mne po nalezení mé definice a ostatních článků na toto téma požádal o spolupráci při tvorbě svého příspěvku.

Věřím, že se mu podaří ve světě vědeckých a akademických autorit vzbudit to samé co mně pří mých přednáškách – zájem o téma, které může znamenat budoucnost nejen pro stroje, ale i lidi a Zemi.

Téma průmyslu 5.0 je součástí mnoha mých seminářů, workshopů a jednání a máte-li chuť změnit pohled na svět a podnikání nejen u sebe, ale i svých pracovníků a partnerů, rád budu spolupracovat v nalezení termínu. V němž bude toto možné.