Rituály

Každý z nás má své rituály. Odehrávají se během celého dne a většinu z nich si již ani neuvědomujeme. Od prvního ranního otevření očí, přes ranní toaletu vykazující, že rituály vyžaduje nejen naše duševní, ale i fyzická podoba, až do oči zavření.

Jsou malé, drobné navlečené na řetízku času

Mohou se lišit dle dne v týdnu

Mohou se odlišovat dle místa, kde se nacházíme

Ale stále jsou s námi.

Jedním z mých rituálů konce týdne je přečtení si příspěvků vlastního blogu připravených na další týden a jejich případná jazyková, ne však obsahová korekce.

To jsem učinil i nyní, a tak jako každý týden byl jsem opět překvapen

Četl jsem totiž slova, která jsem napsal v polovině roku 2019, čtu je na jeho konci, zatímco Vy dostanete možnost si je přečíst až o rok později. I přesto, že zůstalo zachováno časové kontinuum, jsem v době čtení v jednom z meandrů času.

K mým rituálům patří naslouchat ránu

Ještě se zavřenýma očima tak činím, než vstanu

Neřídím se budíkem, ale vlastními biologickými hodinami zabudovanými v mém vlastním těle.

Poté co vstanu, nerozsvěcím a bez ohledu na to, kde se nacházím, dělám věci a pohyby se zhasnutým světlem. Až na výjimky je to možné, protože po prospané noci jsou oči přivyklé tmě a ta pro ně tedy není překážkou, zároveň mé pohyby probouzí mysl, která řídí mne dle vzpomínek předchozího dne.

Snažím se být potichu, nebudit ostatní

Obléknu se a jsem-li v Plzni odjedu do Pracovny, kde si vyčistím zuby a vykonám ranní toaletu, neučinil-li jsem tak již na místě, kde jsem strávil noc.

Pak začnu pracovat

Začátek mé pracovní doby není dán píchačkami, ani kartou, která projede čtecím zařízením. Je dán skutečným zahájením práce, ne postavením vody na čaj, i na ten so dostane, jen o něco později.

Většinou můj den začíná kontrolou předchozího, spojenou s ještě jednou drobností

Naposledy si přečtu příspěvek svého blogu, který ráno vyšel (s výjimkou sobot a nedělí).

Již několik let je vydání nastaveno na 05:05 ráno, což znamená, že ve většině případů se k této možnosti v Pracovně dostanu již po okamžiku vypuštění a jen výjimečně před. Článek otevřu v prohlížeči, který nezná vstupní heslo do administrace, a proto ho vidím, jako všichni čtenáři. Najdu-li gramatickou chybu opravím ji, a váže-li se článek k některé z událostí, které zachytil jsem v předchozí den, či dny na fotografii, či video, vložím i tuto vizuální evidenci času. Více však neměním.

Učinil jsem tak i dnes

Do příspěvku, který vyjde zítra vložil jsem video natočené jen několik dní před jeho vydáním, bylo tam totiž pro něj místo, a to i přesto, že vznikl o šest měsíců dříve.

Každý máme své rituály a není důvodu se za ně stydět.

Zároveň však je třeba si uvědomit, že každý má rituál jiný a jejich sjednocení, může znamenat pravý opak toho, co přináší nám samotným. Proto je třeba ponechat rituály člověku, ne je definovat mase.

Komentáře
  • Kategorie
  • Můj blog

    Formulář