Rozvoj, či Rozvod

Dvě slova, které odlišuje jen poslední písmeno, a přesto k sobě nemají blíž, než „A“ a „Z“ ve správném pořadí abecedním. Podíváme-li se však na jejich význam jinak, je možné, že zjistíme, že podobnost není čistě náhodná.

V dnešním příspěvku si dovolím se zabývat tématem, které jako by s průmyslem, firmami, politikou, nemělo nic do činění, s jazykem. Ovšem právě on, je často důvodem nedorozumění na všech úrovních, a to ať již nedorozumění chtěného a cíleného, či naopak nechtěného.

V průmyslové a firemní sféře je to často důvod druhý, tedy nechtěně dojde k nepochopení.

Na vlastní kůži jsem zažil krásný příklad, který dávám k dobru při workshopech logistických inovací.

Dva kolegové, v nejmenované nadnárodní výrobní společnosti, se zabývali logistikou a v době mé přítomnosti jeden požádal druhého, aby zásilku objednal do výroby just in time, neboli JIT.

Kolega vše odkýval a objednal Just In Time.

Oba tedy udělali věc, které rozumí.

Problém nastal následující den, kdy dorazila celá paleta dílů do výroby, která se měla konat až za 6 dní. Hodnota zboží na paletě byla téměř tři čtvrtě milionu.

Logistikům je již jasné, kde je problém. Pro ostatní dovysvětlím.

Zkratka JIT, neboli Just In Time se používá pro dodávky, které chodí do výroby skutečně těsně před jejich použitím (ještě ostřejší je JIS), a to z důvodu zkrácení cashflow a snížení vázaných skladových zásob. Stejný název si však dala i expresní transportní společnost (jako třeba PPL, DPD, DHL apod.), jejímž úkolem je dopravit zboží z místa A na místo B co nejdříve, často za podstatně vyšší náklady.

Výsledkem onoho malého nedorozumění je nejenom předsunutí platby třičtvrtě milionu o 6 dní, ale i nutnost díly uskladnit (tedy místo ve skladu) a vyšší náklad na dopravu.

Jedno nedorozumění – tří vícenáklady

Tato situace není neobvyklá

Podíváme-li se na ní z pohledu Prevence vzniku odpadu a plýtvání, či udržitelnosti, zjistíme, že důsledky nedorozumění mohou být a jsou mnohem citelnější.

Například prohlášení firmy, že ´ČISTÍ SVĚT“ nemusí znamenat nic víc, než, že uklízí nepořádek, který vznikl kvůli její vlastní nečinnosti, či neschopnosti nastavit fungující systém. Závazek k tomu, že je třeba „KONAT HNED“ je těmi co se zavazují pochopen tak, že rok 2030, či 2050 je oním rozhodným okamžikem.

Prohlášení o tom, že jsem se s nikým nikdy nesešel a nemluvil s ním, může znamenat, že jsme se viděli a povídali si pravidelně, jen jsme si mysleli, že o tom nikdo neví a to, že jsem vše vysvětlil, může znamenat, že jsem vlastně dlouho mluvil o ničem. Stejně tak pak povinnost odvolat politika navrhne-li to prezidentovi premiér, se může zdát býti jednou z možností, ne zákonem

Tak bychom mohli pokračovat dlouho, ale proč, princip byl jistě pochopen.

Pro to, aby se Vaše společnost, či dokonce NAŠE SPOLEČNOST, stala a chovala udržitelně, je třeba najít „společný jazyk“ není to čeština, slovenština, ruština, či čínština, ani angličtina, nezáleží dokonce ani tak moc na gramatice. Jediné, na čem záleží, je srozumitelnost a shodné pochopení obsahu všemi stranami.

Byli-li by totiž například zákony či nařízení napsány takto, nebylo by třeba aparátu právníků hledajících v zákonech díry, stále zalepovat aparáty právníků, kteří je tvoří, podporování dalšími, kteří na základě této tvorby pletou a háčkují zákony a nařízení a pravidla, která sednou jen tomu, kdo je zaplatil, či si je nechal zaplatit.

Věřím, že tento princip pochopí i pražští radní v otázce čisté mobility, protože budou-li postupně rozšiřovat zákazy a omezení pohybu všem kdo nejezdí vozem se spalovacím motorem, pak se může brzy stát, že město, jehož sláva hvězd se dotýká neuvidí, ani hvězdy, ani lidi, kteří by na ně mohli koukat, a bude jen jedním velkým brownfieldem plným prázdných ulic, domů, kin, továren a bulvárů, tak jak je staví velká rudá sestra.