S elektrickou koloběžkou jeďte k čertu

Jak jinak se vyjádřit na první zkušenosti s elektrickou koloběžkou M6, kterou jsem včera krátce zmínil ve svém příspěvku, než se dnes více rozepsat v testu. Přiznám se, že po otestování na prvních ca 50 kilometrech mi nezbývá než Vás poslat k čertu, protože to byla ďábelská jízda.

A jak to tak bývá, co čert nechtěl, bylo ponechat koloběžku M6 na zemi a tak ji schvátilo peklo a jak víte, co peklo jednou schvátí, víc už nenavrátí (nepřijde-li osobně princezna Máňa, samozřejmě).

Koloběžka M6 mne překvapila.

Nečekal jsem totiž, že s ní bude taková zábava, ale je,

Dvě kola jsou sice moc, ale při velikosti 6“ čekáte že se při 20 km/h vysunou křídla a Vy sami vzlétnete. Bylo moc pěkné pozorovat, jak se bleskurychle změnil výraz ve tváři všech, kteří ji měli možnost vyzkoušet, a to bez ohled na pohlaví, věk, či hloubku peněženky.

Pár hodin jednoho odpoledne a pod přísným dozorem bezpečnosti v podobě zástupců firmy BESIP, jsme vyzkoušeli, zda-li má M6 místo na trhu.

Má.

Resp.

A každý, a to ve smyslu 100% jezdců skončilo otázkou, jestli se dá koupit a za kolik.

Dá a nejlépe je nakupovat od zdroje, kde je nejen jistota kvality, ale i poradenství a případného servisu stroje s nímž si užijete podstatně víc zábavy, než byste na první pohled čekali.

Ale ne všechno zlato se třpytí a všechny mince mají svůj rub a proto bych rád zmínil největší slabinu tohoto stroje. Slabinu, kterou vnímá jezdec, jenž na elektrických koloběžkách má za sebou již více než 20.000 km a má představu o tom, co od elektrického dopravního prostředku očekávat.

Největším problémem je

.

.

.

Přítomnost řídítek.

Věřte nebo ne, ale za dobu, kdy jezdím HANDSFREE a vše obstarávají mé nohy, mi nejvíce vadila nutnost držet se řídítek.

Prostě jsem jim odvykl. A ač to zní 99% populace divně, jsou pro mne řídítka na tomto stroji prostě a jednoduše na překážku. Nebojím se však, že to budou stejně vnímat i ostatní, opak je pravdou.

Rád bych upřesnil u tohoto stroje ještě několik zjištění z testu, která by Vás mohla zajímat.

  • Dojezd jen a pouze na elektrický pohon, po rovině, s jezdcem o hmotnosti 75 kg, byl 7,3 km
  • Dojezd stylem, kdy jsem motoru pomáhal odrazem pravou, či levou nohou byl 20 km a stále ještě trochu energie v bateriích zbývalo.
  • Složení a rozložení je otázkou 3 vteřin
  • Doba nabíjení, ani po té dlouhé trase nebyla delší než 2 hodiny
  • Nosnost 120 kg otestována, stroj je samozřejmě línější a silným jezdcům doporučuji pomáhat motoru právě odrazem nohy, není totiž nad pohled na řidiče stojící ve frontě, kolem kterých se prohání člověk na malé koloběžce rychlostí, z nímž jim lezou oči z důlků a mobil z kapsy, aby si jízdu zaznamenali.
  • DO kopce je třeba si přišlápnout a koloběžce pomoci
  • Brzdy je na přední kolo, takže budete-li brzdit doporučuji náklon. U prudkého kopce je však třeba brzdit i nohou.

Na závěr ještě názor mladíka, který jezdí na malé nemotorové koloběžce na rampách a dělá tam s ní psí kusy.

„TO JE FAKT HUSTÝ“

Snad jen přidám názor zatím nejstarší jezdkyně, které mne při požádala o uvedení věku 78 let.

„TO SE MI LÍBÍ, KDE SI TO MOHU KOUPIT?“

Takže nejste-li handsfree jezdci jako já a nemáte-li v místech, kde se potřebujete pohybovat oranici, či kočičí hlavy, myslím, že se Vám M6 bude líbit. Jen bych doporučil si pospíšit, protože jakmile se rozkřikne v pekle, co umí, je možné, že všechny vezme ďas.

DOufám, že mi nebude scházet účast na konferemci, kde mnoho odborníků bude mluvit o tom, co všechno elektromobilita znamená a co je pro ní potřeba. Přeci jen si myslím že vstupné od 5.000 Kč dokáži investovat lépe (Místo dvou lístku si pořídím koloběžku a ještě mi zbyde)

 

 

Komentáře
  • Kategorie
  • Můj blog

    Formulář