Sběrné suroviny. Kartony nebereme!
MŽP spolu s asociací odpadového hospodářství a odpadovými společnostmi, doprovázeni firmou EKO-KOM se buší v hruď při prezentování výsledků v objemu recyklovaného materiálu. Dávají občanům nahlédnout do poháru hojnosti v němž však kromě peněz vlastníků je jen lež.
Ti z občanů, ale i firem, kdo by chtěli v rámci povánočního úklidu správně a za odměnu vytřídit například krabice a kartony a prodat je do některého z tuzemských sběrných dvorů se pravděpodobně potáží se zlou, stejně jako já.
Zjistí totiž, že ač se firmy prezentují v reklamách na svých stránkách jako výkupci nerostných surovin, míněno železných a neželezných kovů, papíru a skla, často v otázce výkupu uspějí jen u kovů a nabízející tak budou rádi, když jim výkupna jejich karton vůbec přijme, a to samozřejmě zadarmo.
Kartony nevykupujeme a odebíráme jen vícevrstvé, bylo mi řečeno na jedné
Kartony nevykupujeme, zastavili jsme výkup na druhé
Přijeďte, ale nic Vám za ně nedáme, ozvalo se ze třetí
A tak jsem přijel
Poté, co jsem malými kartony naplnil velké a ty pak naložil do vlastního vozu a dovezl je na výkupnu, mohl jsem si je tam i ručně složit, resp. naházet na hromadu, která připomínala mnohé, ne však surovinu na které by vlastníkovi prostor záleželo.
Žádné dokumenty, žádné potvrzení, žádná starost ze strany provozovatele, jen a pouze nabídl místo
Jak se ukázalo, nebyl jsem zdaleka sám, přeci jen krabic už tam bylo tak na kamion a vedle železo a neželezo a to všude, kam oko dohlédlo.
Nejen na skládkách odpadu, ale i v jeho sběrnách je nejlépe vidět, jak je slovo recyklace zprofanované a je vlastně jen převlečenou lží, kterou s takovou chutí šíří nejen ministerští úředníci, včetně ministra, ale i všichni, kdo se na odpadu přiživují, či koho velmi dobře živí s jistotou, že je ještě dlouho život bude.
Vzpomínám na dobu svého socialistického mládí, kdy sběrné dvory měly rozměry dvorů a dvorků domů u kterých stály, a kdy školy vyhlašovali na základě výzev strany sběr papíru jako jeden z úkolů každé pionýrské a následně i svazácké organizace. To vše pro pomoc národnímu hospodářství naší socialistické republiky.
Dnes mají sběrné dvory rozlohu několika fotbalových hřišť a stále se rozrůstají, stejně jako skládky. Na rozdíl od nich však na nich nebudou za pár let na odpadcích a popílku zahrabaném v zemi, vyrůstat rodinné domy v ulicích s romantickými názvy připomínajícími netknutou přírodu.
Mnoho sběrných dvorů (hovoříme-li o těch větších vlastníků) leží přímo na železnici, tady na pozemcích, které patřily, či možné ještě patří správě železnic. I proto je možné si prohlédnout často nejdříve z města do kterého přijíždíme vlakem hromady šrotu jako v Plzni, či hromady dřevěných palet a obalů, jako v Berouně, či hromady jiného odpadu, jako v mnoha místech republiky.
Sběrné dvory jsou úložištěm na horší dobu
Na dobu, kdy vzroste cena a vyplatí se to, co si výkupna nechá přivézt a složit a dodat často zadarmo, prodat, a ještě si odškrtnout, jak ekologicky odpad zpracovala.
V prvních dnech roku 2020 se vyrojily zprávy o cirkulární ekonomice
Je zajímavé, že se žádná nad těmito drobnostmi nepozastavuje.
I když myslím, že nemá důvodu, přeci by jí její podporovatelé a partneři nelhali, či snad ANO?
