Sladké pokušení

Ačkoli se pomalu blíží konec léta, a prázdniny již skončili rád bych se Vás zeptal, zda-li by jste si nedali zmrzlinu. Mnohým z Vás jsem právě nastartoval chuťové buňky a v rámci nárůstu objemu slin na patře se Vám v hlavě honí otázka – Jakou bych si dal? či Jakou bych si dala?

Při jedné ze svých pracovních cest jsem na jedné vesnické „točírně zmrzliny“ se mi stalo to samé. Cedule upozorňovali na „tu Českou, Opočenskou“ a já byl zvědav, jakou mi mohou nabídnout.

Projížděje kolem cedule, uviděl jsem pod nápisem ZMRZLINA dva řádky

Vanilková

Točená

Takže klasika, že.

Až po několika sekundách mi došlo, že tento stánek nebyl vůbec obyčejný, ale v mnohém se podobal prostředí, ve kterém se dennodenně pohybuji, tedy prostředí výrobních závodů.

Nevím, jestli jste onu podobnost zaregistrovali, či ne, ale pro jistotu zopakuji nabídku, nacházející se pod nápisem

ZMRZLINA

Vanilková

Točená

Dělám Vám to naschvál, ne však proto, že bych rád podpořil průmysl čistírenský, či ten na výrobu pracích prostředků, které budete potřebovat na dostání svých slin z vlastního oblečení, ale proto, že ve svých závodech narážíte na to samé.

Na Nápisy.

Ano Cedulky, Upozornění, Oznámení, Vyjádření, Instrukce

V každém závodě je jich nepočítaně a často nejsou vůbec tak stručné jako názvy pod nápisem ZMRZLINA.

Instrukce, včetně těch pracovních mohou být i na několika listech hustě posázených textem s kurzivou a tučně vyznačenými pasážemi zvláštního důrazu.

Ještě jste nepochopili?

A to je ono.

Objem textu. Jeho nejednoznačnost, či možnost různého výkladu jsou tím, co je zdrojem duševní potravy profesní slepoty. Ti starší z Vás si jistě vzpomenou na předrevoluční nápisy ve všech výkladech a na nástěnkách nejen Národních Výborů, kde stálo, že SE SOVĚTSKÝCH SVAZEM ….. s rukama až na zem, dodávali jsme si v duchu.

Ale abych nezapomněl, nedali byste si ZMRZLINU? V nabídce je Vanilková a Míchaná.

Nejsem však zmrzlinář, a tak na konci svého dnešního článku Vám nemohu nabídnout více než otázku

Z čeho bude ta druhá?