Stačí se rozsvítit

Při dohadách o tom, který zdroj energie je nejlepší se diskutující soustředí vždy jen na ten „svůj“. Spalovači na uhlí, Radioktnivní loby na atom, Obnovitelní na Vítr a Slunce a Vodní na Vodu, bez ohledu na jejich podobu. Při pohledu zpět se divím, proč musím opakovat to co jsem řekl před 13 lety. Proč nespolupracovat?

Plocha komínů atomové elektrárny, stejně jako plocha volného a střeženého pásma kolem je dost velké na umístění solárních panelů a možná i větrných turbín, optimálně vibračních.

Lopatky větrných elektráren mají dostatečně velkou plochu pro amorfní solární moduly a kdo říká, že v komínech továren nemohly být lopatky roztáčené neustálým přísunem tepla a horkého vzduchu, který jimi proudí?

Proud vzduchu vytvářený vozidly na dálnicích by mohl pohánět turbíny veřejného osvětlení, a to bez jediného metru kabelu spojujícího jednotlivé lampy se „zásuvkou“ v dáli.

Když dokáží svítit světlušky a některé další druhy hmyzu a ryb, proč by to nedokázali stromy?

A když už dokáží vědci rozsvítit stromy, proč by nedokázali, aby svítit dokázala i lidská kůže?

Bylo by to přeci vynikající.

Při opuštění domova bychom nemuseli nosit výstražné reflexní vesty a prostě bychom výstražně svítili sami. Při docházení do svých domovů nemuseli bychom hledat tlačítko vypínače a na klíčovou dírku bychom si posvítili rukou, či konečky prstů.

V práci by nebylo třeba stále svítit

Jen přemýšlím, zda-li by se jednalo o schopnost automatickou, jež by nastala za soumraku, či zda by vědci dokázali abychom stejně jako světlušky dokázali své vnitřní světlo zapnout na povel jen tehdy, když budeme chtít.

Při psaní dnešního příspěvku jsem si vzpomněl na jiný ležící už dost dlouho v minulosti. Byl věnovaný kouření a jeho název zněl KOUŘENÍ POVINNĚ DO ŠKOL, VYCHOVÁVEJME EKONOMICKY.

Tento článek se stal jedním z nejčtenějších a do dnešního dne přitahuje na zombieblog čtenáře.

Ovšem spolupráce není důležitou jen v oblasti energetiky. V projektech, které téměř na denní bázi realizuji vidím její absenci i v prostředí ve kterém pracujete Vy sami. V kancelářích, továrnách, obchodech, firmách, subdodavatelských řetězcích, zkrátka téměř všude.

Dobrým příkladem byl projekt, který pomohl již na počátku existence mé společnosti dokázat, že prevence vzniku odpadu a plýtvání je možný, i na úrovni celého výrobního závodu.

Byl to oříšek, ale šel zvládnout a všechny zúčastněné strany z něj mohly benefitovat.

V době, kdy píši tyto řádky se začalo proslýchat, že z „nejlepší“ průmyslové zóny v tuzemsku, z plzeňských Borských Polí, mají odejít tři investoři /továrny/ které zde realizovaly svou výrobu. Jedna z nich leží přes plot továrny, v níž jsme dokázali vzniku odpadu předejít. Jsem zvědav, zda-li se o podobné pokusí i ti, co využili investičních pobídek a po ukončení benefitů odešli tam, kde dostanou pobídky nové.

Mám malou obavu, že se tak nestane

Otázkou je, zda-li budou městu vadit další černé skvrny na jeho tváři.