Stojí-li na dveřích neklepat mám vejít bez ohlášení?

V každodenním životě, jak tom soukromém, tak tom pracovním setkáváme se s instrukcemi napsanými na cedulích a displejích. Často jsou to zákazy. První reakcí bývá otočení se a odchod, ale zastavíme-li se a podíváme znovu je možné, že zjistíme, že pravý opak je správnou cestou.

Pojďme se podívat na výraz „NEKLEPAT“

První reakcí je, že zůstaneme bezradně stát přede dveřmi a přesto, že se uvnitř ozývá smích, jenž dává tušit, že práce je to poslední, čemu se lidé uvnitř věnují, čekáme. Nejčastěji se s těmito nápisy setkávám u lékařů v ordinacích, ale už jsem je viděl i na dveřích ředitelů velkých firem.

Ovšem není výraz neklepat jen jiným výrazem pro VEJDĚTE?

V nemocnicích to má často malý problém. Ze strany, na které stojíte, schází klika.

Možná i to je důvod, proč ordinace jsou stále plné bezradných. Ne Mocných.

A což takhle jiný, běžný nápis „NEZAMĚSTNANÝM VSTUP ZAKÁZÁN“

Ten je naopak častější mimo zdravotnické prostředí, ale dá se naleznout i tam.

Tento nápis mne vyzýval již v minulosti, abych vstoupil, protože až na krátké časové období jsem zaměstnání vždy měl. Ovšem co mají dělat OSVČ, kteří nemají zaměstnavatele. Jak tento rébus vyřeší oni?

Osobně si myslím, že mohou v klidu vejít, protože i oni mají zaměstnání, které jen nevyžaduje multiúrovňovou strukturu vedení, pět ředitelských hlav a jeden pár rukou. Co se asi stane?

Co když za dveřmi čeká odměna pro ty, kteří pracují a nestydí se za to?

Ve městech se poměrně často, resp. čím dál častěji setkávám s nápisem „CHODCI PŘEJDĚTE NA PROTĚJŠÍ CHODNÍK“ či prostým „PRŮCHOD ZAKÁZÁN“. Tyto nápisy jsou umísťovány často bez ohledu na to, existuje-li protější chodník, či existuje-li šance, jak se na něj dostat.

Ovšem neříká tento nápis nazujte si kolečkové brusle, vezměme si kolo, koloběžku, motorku, auto, elektrickou jednokolku a pokračujte? Myslím, že k tomu směřuje naše hlavní město, které však díky panu Dolínkovi ukazuje cestu čistého města.

Vstup bude zakázán nejen chodcům, ale i všem, kdo mají méně než čtyři kola a spalovací motor, ale o tom jsem již psal, tak se není třeba opakovat.

Co chci dnešním příspěvkem říci, je zvážit důležitost správné formulace všeho co chceme sdělit. Často totiž právě špatná formulace může být důvodem, který způsobí, že výsledek je přesně opačný, než je žádáno.

Dobrým příkladem je výraz GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ

Stačilo pár dní tuhé zimy, či deště v létě a odpůrci globálního oteplování, kromě jiného doprovázení hlasitým voláním ex-prezidenta Václava Klause, měli dostatek oleje na přilévání do ohně svých argumentů.

Ve skutečnosti však šlo, a i nadále jde, o GLOBÁLNÍ KLIMATICKÉ ZMĚNY a tyto nesou s sebou jak horko, tak i zimu, jen oproti minulosti je jiná jejich frekvence a intenzita.

O tom, že tento stav přijde a ze čtyř ročních období budou nakonec jen dvě, se hovořilo již v devadesátých letech, v době, kdy jsem měl možnost pracovat v oboru chlazení a klimatizace.

Rád bych doporučil, dobře vážit, každé slovo

Každé totiž může způsobit katastrofu a ublížit

Nebo dokáže přesný opak, vyzvednout a pomoci

Je na každém, pro co se rozhodne.

P.S. Doporučil bych také prověřit, zda-li Vaši zaměstnanci rozumí tomu, co jim firemní zíkony nařízují a říkají, aby se nestalo to co v OC PLAZA Plzeň, kdy mne strážný na argument, že v Bezpečnostním řádu OC není uveden zákaz pohybu elektrických jednokolek sdělil následující větu:

„Mně Bezpečnostní řád nezajímá, tady se bude dělat co chcí já!“