Nejenom ve státní správě, ale i v soukromém podnikání narážíme na spáče. Zatímco ve státním je spánek považován za standard, snaží se mu soukromé podnikání vyhýbat. Protože, kdo jednou zaspí, již konkurenci nedohoní.
Tento příspěvek mi vytanul na mysli 11.1.2019 při cestě z jihočeského Písku do západočeské Plzně. Bylo pozdní odpoledne poznamenané dnem s nejsilnějším sněžením na celém území republiky. Sněžením tak silným, že jej někteří přirovnávali k bílé tmě.
Cestu, kterou standardně absolvuji v čas jedná hodiny, jsem jel hodinu a 40 minut.
Po cestě jsem měl čas se nejen rozhlížet po bílé krajině, ale i přemýšlet a počítat.
První počítanou položkou byly Sypače údržby silnic. Tyto jsem potkal Tři, jen jeden měl hrablo dole.
Druhou pak počet nehod. Tyto byly dvě. Jedno osobní auto na střeše před Blatnou a druhý odfouknutý nákladní návěs před Plzní. Na obou místech již asistovala policie a k nákladnímu vozu dojíždělo vyprošťovací vozidlo.
Třetí z položek byl počet sněhových zábran vedle silnic. Tuto jsem (na rozdíl od sněhu navátého na vozovce), neviděl cestou ani jednu.
S ohledem na husté sněžení avizované několik dní dopředu a s ohledem na skutečnost že „ZIMA“ byla avizovaná touto dobou již pár set let, překvapila mne dvě ze tří čísel. První a třetí.
Zatímco třetímu jsem věnoval svůj blog již několik let zpátky, sypačům jsem se ještě nevěnoval, rád bych tak však učinil dnes.
Sypače pro správu silnic jsou speciálně dovybavená vozidla.
O jejich připravenosti se vždy dozvídáme z tisku již v létě a na podzim četnost informací vždy roste.
Roste až do zimy, kdy najednou, jako by se informující ztratili, stejně jako sypače.
V ulicích Plzně se často objevují až poté, kdy sníh roztaje.
Nevím kolik sypačů, vybavených hrablem vyjelo do Plzeňských ulic letošní zimu, ale řekl bych, že úspory dosažené správou silnic budou dosahovat částek, z nichž se budou odměny dopočítávat jedna báseň.
A po zimě budou odstaveny do další ze zim, které jsou kratší a kratší
Vždy připraven, zní v uších pionýrský slib
S ohledem na pětileté plány, budou jistě dokoupeny další tahače a sůl posypová, a ta příští zima již nikoho nezaskočí.
A stejně jako sypače usnou zimní správci
A infrastruktura dostane opět o řadu děr více. A všude tam, kde vloni se nově budovalo, bude se letos budovat, aby se vybudované opravilo, než se zjistí, že je nutné postavit vybudované ještě jednou. Vysoká míra rozpracovanosti, indikované cedulí POZOR STAVBA, opět naroste a jediné co stačí je postavit jednoho ze spáčů za ceduli, aby to vypadalo, že se práce od zimy nezastavila a běží.
Podobné spáče lze nalézt i jinde.
Vždy mají jedno společné.
Bylo na ně zapomenuto a jsou uklizeni na dobu, až přijdou vhod. Je jedno, jestli pořizovací náklady byly v jednotkách statisíců, či desítkách milionů. Nepotřebné je třeba uložit, a to do doby, než dojde k rozpuštění na další ze skládek.
Jen pro zajímavost je třeba dodat, že právě SPÁČI, často způsobují nutnost dalších investic do prostor, které, i přes svou nehybnost, zabírají oni sami, protože nikoho nenapadne se zamyslet, že by to šlo i jinak.