Ve městě pěti řek, se není kam jít koupat

V horkách, která byla a v těch, která nastanou jsem často slýchal větu, nemáme se jít kam vykoupat. Je to divné, žiji totiž ve městě, které se samo chlubí tím, že stojí na pěti řekách, a protože každý den městem projíždím vím, že voda teče (zatím) ve všech z nich.

Dnešní příspěvek píši 29.6.2017, tedy v den, kdy po týdnech sucha poprvé intenzivně prší a hned ráno jsem uslyšel, jak je špatné, že prší.

Mnoho lidí je s aktuálním stavem nespokojeno, a je celkem jedno, o jaký stav se jedná.

Chtějí stav jiný.

Hubení chtějí přibrat

Tlustí zhubnout

Hladoví se najíst

A sytí, či „Přežraní“ chtějí půst.

Počasí je primárně špatné vždy, stejně jako vlastní práce, za jejíž vykonávání je vždy málo peněz.

A tak se v ulicích měst, v uličkách továrních hal i v uličkách mezi hroby na hřbitovech pohybují zamračení lidé, volající po změně. Když však nastane, je špatná.

Z pohledu businessu, se tento stav odráží shodně, či velmi podobně.

Cílem je objem, a když je ho víc, nestíháme a když je ho málo pláčeme

Optimální stav neexistuje

Nasazujeme další směny – noční a víkendové, abychom po jejich skončení zjistili, že se nic neudělalo, protože se „rozbil stroj“, či NÁSTROJ a na jeho spravení nikdo ne místě nebyl.

Je to setrvačnost negativ.

Nemyslím si, že je to naturel ryze český, co však vnímám je skutečnost, jak rychle dokáže proniknout do krve cizincům, kteří přijedou do Čech za prací a vysněným výdělkem.

Zatímco doma museli dřít, často doslovně v Potu a Krvi, či naopak nedělali nic a neměli co do úst, zde mají v ústech již po několika dnech větu

TO NEJDE

Či oblíbené

TO NĚKDO UDĚLÁ

A sami, dokáží strávit dlouhé hodiny nalézáním toho správného úhlu pod kterým se mohou bradou opřít o lopatu, aby nespadli, a zároveň jim to umožňovalo pohodlně strávit čas a relaxovat.

Základním problémem tedy není neschopnost, či nedostatečně rozvinuté vnímání, či myšlení, je jím NEZÁJEM.

N E Z Á J E M

Krásně ho prezentuje na svých naprosto nepolitických toulkách krajem bývalý ministr financí, který se objevuje v místech s vyšší koncentrací lidí majících chuť na koblihu. Zájem na změně nemá, nebude-li tato v jeho prospěch, ale není se čemu divit, vždyť na jeho billboardech stálo „PRO NAŠE DĚTI“  o těch Vašich se tam nemluvilo.

Jaké je pak překvapení, narazí-li na člověka, který nemá chuť na sladké (koblihy, řeči, ani lži“ a je schopen mu do očí říci, co si o něm skutečně myslí, a to bez vulgarit a agresivity.

Myslím, že firmy nepotřebují hledat další pracovníky, často jich mají dost, co by však hledat měli, je ZÁJEM, který většině schází a věřte nebo ne, ten v peněžence je jen krátkodobým a jeho přeměnu na NE-Zájem dokáže vyvolat jedno procento navíc, které nabídne, spolu se spoustou slibů, konkurence.