Výzva úřední

Dostal jsem před časem úřední výzvu v bílé obálce s modrým pruhem. Musí být dost důležitá, protože ji úřad zaslal doporučeně jak na pracoviště, tak na adresu mého bydliště (tam ji pošta nedoručila, nedoručila, nedoručila, aby den před vrácením nechala varovný lístek, že si ji musím vyzvednout osobně.

Když jsem po návratu z cest první z obálek, která se mi dostala do rukou otevřel, musel jsem se podívat na kalendář.

Není-li první apríl

Nebyl

V obálce byl totiž úřední dopis, podepsaný paní úřednicí, který mi oznamoval, že má provozovna není označena, čímž jsem nesplnil povinnost podle §13 odst. 2 zákona č 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání a dopustil jsem se přestupku za který mohu dostat pokutu až 100.000,-Kč.

Byl jsem rovnou pozván na konkrétní datum a hodinu do konkrétních dveří, kde mne pravděpodobně bude čekat konkrétní osoba.

Výše uvedená řádky jsem psal před návštěvou a jednáním, řádky, které budou následovat, po jednání.

Tak jsem zpět.

S ohledem na skutečnost, že předvolání bylo (jak jsem zjistil na dveřích) mimo úřední hodiny, byl úřad liduprázdný, jen za zavřenými, případně otevřenými dveřmi se na mne umíval kluk z plakátu uvedený v obrázku u tohoto článku.

Na místo jsem samozřejmě přijel na elektrické jednokolce a ke dveřím 303 ve druhém patře vystoupal pěšmo.

Byl jsem přijat na čas.

Paní mi vysvětlila to, co stálo v dopise. Tedy, že když byla 14.12.2018 na kontrole, nebyla má provozovna označena. Byla trochu překvapena, když jsem s ní nesouhlasil a prohlásil, že označena byla. Z reakce jsem vyčetl, že na podobnou odpověď není zvyklá.

V následné diskuzi jsem byl požádán o předložení důkazu, že na poštovní schránce (která nese hromadné označení všech provozoven, a to včetně IČO). Navrhl jsem, že se pokusím najít některou starší fotografii, kde je jak objekt, tak i zachycena schránka.

„No, ale my s kolegyní jsme u Vás byly 14.12.2018 a to schránka označena nebyla“ zněla odpověď.

Na dotaz, zda-li může paní předložit vizuální evidenci svého tvrzení se mi dostalo odpovědi

„My si naši práci nefotíme. Důkaz musíte předložit Vy“

Přiznám se, že jsem rád, že se mi dostalo názorné ukázky fungování státu, který vyžaduje od druhých to co nevyžaduje sám od sebe, resp. Od svých vlastních pracovníků.

Přiznám se, že jsem kdysi zaslechl slova o vedení firmy jako státu, nebo státu jako firmy?

V případě, že to znamená zlodějinu, podvádění, nedodržování vlastních nastavených pravidel a neschopnost vykonávat přidělenou práci, pak žijeme přesně na místě, o kterém jiní sní.

Výsledek celého příběhu?

Vyžádal jsem si několik dní na předložení důkazu, že označení bylo na místě v minulosti.

Vrátil jsem se do kanceláře

Již dvě hodiny namísto práce prohledávám archív téměř 50.000 fotografií a pokouším se najít tu průkaznou, která dokazuje, že na vratech byla schránka a na ní byl štítek s adresami a popisky odpovídajícími zákonu.

S ohledem na skutečnost, že sice hodně fotím i objekt v němž mohu pracovat, ale fotit si poštovní schránku mne nenapadlo nevím, zda-li budu úspěšný. V každém případě bych rád, na základě této osobní zkušenosti vyvolal změnový proces kontrolních orgánů státní správy a požádal o zavedení standardů fungujících v jiných firmách.

NAJDU-LI PRACOVNÍCI PROBLÉM, ČI CHYBU, VYFOTÍ JE, A FOTOGRAFII POSKYTNOU JAKO DŮKAZ A ULOŽÍ V ARCHIVU.

Dobré je pak vyfotit i stejné místo po zjednání nápravy.

Tímto krokem by se všem stranám ušetřilo mnoho času a s ním i prostředků a proto věřím, že osvícený pan řídící, nebude mít nic proti.

P.S. na stole čekárny leželo čtivo a mne zaujaly dva tituly. Prvním byla brožurka pro podporu podnikání v EU, druhou pak pro sociální podnikání. Myslím, že obě vyjadřují svou formou dokonale realitu.