Záchrana jazyka – Jeho zjednodušení

Tak přesně s touto myšlenkou, ve vztahu k jazyku českému, jsem se setkal na internetu a musím dodat, že již delší dobu si všímám aktivit, které ukazují, že se jedná o dlouhodobě připravovaný projekt podporovaný všemi vládnoucími stranami a jejími činiteli.

Chceme-li zachránit jazyk, musíme ho zjednodušit.

Jak snadné.

Ještě lepší by bylo slova nahradit obrázky.

Podívejme se na Čínu, na Japonsko, na země, kde mozky lidí jsou od malička utvářeny specifickými abecedami, kde znak, neznamená písmeno, ale ve svém základu slabiku a ve své pokročilé podobě pak celé slovo.

Jak se jim daří, či dařilo, než jedna velmoc předala žezlo druhé.

Kde ta, co v preciznosti viděla jediný smysl, předala žezlo té, která vyznává objem, jako první prioritu a s ním spojené ekonomické bohatství bere za další potvrzení své nadvlády nad světem.

Ono totiž zjednodušování jazyka už dávno probíhá.

Intenzivně začalo v době, kdy světlo světa shlédly první S M S

Zázrak moderních technologií, zprávy, kde byl každý znak zpoplatněn.

SMS znamená SHORT MESSAGE SERVICES, tedy službu krátkých zpráv a s ní přicházející nutnost zkrátit sdělení na původních 160 znaků, a to samozřejmě včetně mezer.

Prostředkem jazyka začala se stávat zkratka, jejíž úspěšnost pak zopakovala sociální síť TWITTER, která zkratkovitost zabalila do líbivého hávu vizualizace a flexibility mobilní aplikace a namísto vyťukávání písmen schovaných pod klávesami tlačítkových telefonů rozprostřela před uživatelem plnohodnotnou klávesnici.

Chceme-li zachránit jazyk, musíme ho zjednodušit.

Říkají všichni, kdo vidí efektivitu zkratky.

V podnikání a businessu jich je takových spoustu, stejně jako zkratek. Co na tom, že nejsou české, co na tom, že jejich obsahu není správně rozuměno, máme tu MUDA, 5S, KPI a mnoho dalších zázraků lidské dokonalosti.

Zkratky nejsou nic nového, byly tu od nepaměti. Co nového je, to je snaha o jejich nadřazenosti jazyku, kterého doposud byly jen součástí.

LOL – FYI – FAQ

I ty měly by se stát součástí našeho národního bohatství, či NB chcete-li.

Článek, na jehož základu jsem vystavěl tento příspěvek jsem si přečetl a byl pro mne přínosem. Ne proto, že bych se rozhodl na ploše jedné stránky napsat díky zkratkám a zjednodušení jazyka celý román, ale proto, že mi ukázal, že musím psát ještě více.

A budu.

Chci totiž, aby se ve SVĚTĚ BEZ ODPADŮ A PLÝTVÁNÍ nehovořilo ve zkratkách, či opět po tisíciletích obrázky, ale chci, aby stejně bohatý jako svět a příroda v něm byl i jazyk, který se v něm používá a aby tento byl srozumitelný všude a všem.

Necháme-li totiž, aby nám říkali, jak se má mluvit ti, co sami těžko hledají slova, či ti, kdož tvorbu svých proslovů zadávají umělé inteligenci, pak nebude dlouho trvat a náš jazyk se stane nesrozumitelným i nám samotným, natož těm, s nimiž budeme hovořit, a to já skutečně nechci.