Zadýchaní Sprinteři

Ve světě, v němž žijeme, zdá se rychlost býti kritériem úspěchu. Rychlí sportovci jsou za šampiony, stejně jako rychlá auta, koně, motorky. Rychlá kariera je stejně důležitá jako rychlé peníze a start up nepotřebuje více než jen rychlou story a PITCH, který všechny rychle dostane.

Výhodu má nejrychlejší.

Proto vidíte tolik lidí v pohybu.

Otec jedné z poctivých pracovnic, s níž mám možnost spolupracovat, například v továrnách identifikuje „chodiče“. Dle rychlosti chůze je schopen určit hladinu zařazení ve firemní struktuře, dle četnosti pohybu na chodbách i důležitost, kterou své práci sami dávají.

Chodiči jsou často vybaveni nezbytnými proprietami, které předávají sami sobě.

Pod pažím notebook

Na uchu telefon

Probíhají kolem svých spolupracovníků a na každou žádost o zastavení odpovídají shodně

„Teď nemůžu“ s dodatkem „mám meeting, jednání, phone call“ a podobně.

Ve vaší firmě je samozřejmě nemáte, tam všichni pracujete na plné obrátky, že si nemáte čas ani skočit na záchod, natož dát si více než 5-8 káv.

Zadýchaní Sprinteři mají jednu slabinu

Krátkozrakost, či spíše vetchozrakost.

Nedokáží udržet cíl a občas to vypadá, že to nedokáží ani s tělními tekutinami.

Někteří předstírají opak, ale moc jim to nejde.

V den, kdy píši tento příspěvek, jsem si přečetl e-mail, kterým oznamuje Elon Musk svých zaměstnancům, že přes zvyšování počtu vyrobených a prodaných aut a dobré výhledy do budoucna, jich bude muset sedm procent propustit.

Ostatním oznamuje, že budou muset ještě zvýšit rychlost svého běhu

Na daném není nic neobvyklého, je to běžná praxe.

Co mne však na daném e-mailu zaměstnancům zaujalo více byl kraťoučký rozpad do ekonomické historie společnosti TESLA MOTORS. Elon Musk totiž říká nejen to, že je firma již patnáct let na trhu, ale i to že je čtrnáct let v provozní ztrátě a teprve v patnáctém roce existence, poprvé v historii, dosáhla 4% zisku.

Elon Musk je Sprinterem, daří se mu oslnit, a tak sprintuje vesele za cizí peníze.

Boyan Slat je Sprinterem, podařilo se mu vybrat 35 milionů dolarů a neuspět.

Je mnoho sprinterů, často z řad startup komunity. Lidé, kteří nechají se dovézt do bloků, aby předběhli všechny, nejen ty co stojí ve vedlejších blocích, ale i ty co jim připravili půdu a prostor v dlouhém procesu přípravy, a to vše proto aby

Po prvním sprintu slavnostně zvedali v rukou výhru

Nezajímajíce se o to, že cesta, která byla nastavena je mnohem, ale mnohem delší než úsek, který právě s takovou pompou zdolali.

Nikdy jsem neměl ve škole a následně ani na vojně a v životě rád sprinty. Mou doménou byly delší tratě, jeden, tři, pět kilometrů a dnes jsou to kilometrů desítky.

Jsem maratonským běžcem, ne na závodní dráze, ale v životě.

Mé projekty mne vedou napříč roky a všechny stále směřují jedním směrem

Nebojím se ukazovat cestu sprinterům, jsem však rád pochopí-li, že

Stres na pracovišti není ukázkou úspěchu, ale indikátorem neschopnosti vést.