Zdravotní Pojišťovny Zdraví

Mávají v průvodech říjnových revolucí a nikdo se nepozastavuje nad tím, že byly v listopadu. Na začátku dnešního příspěvku jsem si dovolil parafrázovat text písně zpívané v dobách, kdy nebylo nutné psát texty pro masy. Ty doby jsou pryč.

Text této písně se mi totiž vybavil, když jsem si přečetl na internetu následující titulek OD SRPNA NOVÉ BRÝLE ZAPLATÍME ZE SVÉHO, POJIŠŤOVNY PŘESTANOU PŘISPÍVAT. Když ho právě teď přepisuji, začínám chápat pojem zkratky PPP, kterou PP použil ve videu, jež jsem v jiném ze svých příspěvků nedávno sdílel.

Pojišťovny Přestanou Přispívat

Sám brýle nenosím, i když zřejmě nebude dlouho trvat a budu muset začít, oči přeci jen slábnou a nerad bych ohrožoval na životě druhé, natož sebe.

Mám s rozhodnutím takový malý problém, je jím skutečnost, že pojišťovny, které se takto rozhodly, se jmenují ZDRAVOTNÍ.

Ano, to jsou ty, kam měsíc, co měsíc putují kromě dalších prostředků i příspěvky zdravotného pojištění, povinně strhávané z každé váplaty všem pracujícím.

Jsou to ty samé, které existují proto, že si lidé předplácí po celý svůj život, péči o své zdraví, které (je to s podivem) se někdy může zhoršit. Dokonce, a to je opět s podivem, s přibývajícím věkem zdraví ochabuje jaksi průběžně.

V rámci ochabování, ochabují i svaly očí, které pak trpí některou z mnoha rozšířených očních vad a člověk pak přestává vidět tak dobře, jako viděl dříve.

Krok avizovaný v článku, je pak z mého pohledu mytím si rukou těch, kteří kromě jiného jsou a byly postaveny pro tento případ a připadá mi jako krok nelegální, či protiprávní a když ani tento výraz by nebylo možné uznat, pak bych použil neetický.

Ovšem, etika, to je to poslední, co bych asi ve smlouvách zdravotních pojišťoven hledal.

Brýle jsou poměrně drahá legrace, skládají se primárně ze dvou částí

Brýlové rámečky (obroučky) a skla, která už dnes sklem ani nejsou, ale jsou plastem

Za lehké, elegantní brýle dáte klidně 20.000,-Kč a více a někdy nejsou potřeba jedny, ale vícery, aby mohlo být vykryto spektrum poruch zraku.

Jak jsem zmiňoval, sám jsem brýle (nepočítám-li sluneční a sportovní) nikdy nenosil a nepotřeboval. Nyní, ve věku téměř 48 let se však situace mění. Bylo by proto zajímavé porovnat ve vztahu ke zdravotní pojišťovně a odvodům na zdravotní péči položky MÁ DÁTI a DAL.

Za svůj život jsem byl totiž nemocen velmi sporadicky a stejně sporadicky navštěvuji lékaře a beru léky. Snažím se žít zdravě.

Nekouřím. Nepiji alkohol. Neberu drogy. Jím jen 2x denně. Posiluji kosterní svalstvo a práci duševní kombinuji s prací fyzickou.

Předpokládám, že nejsem sám, kdo pravidelnými odvody mnohonásobně převýšil to, co dostal zpět a proto mi v hlavně běží otázka, proč by měl být tento krok povolen a další, zda-li se vůbec musí povolovat.

Po brýlích by totiž mohly následovat další drobnosti na které zdravotní pojišťovny přispívat nebudou. Co třeba hole, invalidní vozíky, léky, a nakonec zdravotní péče.

Není to směr, kterým se ubíráme?

V případě, že ano, rád bych měl jako celoživotní plátce nárok na to, vyzvednout si zaplacené prostředky (nevybrané na vlastní péči) a používat je tak, jak uznám za vhodné a samozřejmě i tam, kde to uznám za vhodné a co Vy?

P.S. ještě, že máme ortodentisty

P.P.S. a další